PT Journal
AU Ramesova, M
TI Renesancni portaly kostelu v Chrudimi a Caslavi
SO Pamatky strednich Cech
PY 2016
BP 18
EP 36
VL 30
IS 2
WP https://pamatkysc.cz/artkey/psc-201602-0002.php
SN 08621586
AB Prispevek predstavuje vysledky dokumentace portalu kostela sv. Kateriny v Chrudimi a sv. Petra a Pavla v Caslavi razenych k sirsimu okruhu del portalove architektury, jez reflektovala renesancni motivy sirene z okruhu Benedikta Rieda. Na obou portalech doslo k specifickemu prolnuti tzv. gotickych a renesancnich prvku. Duvody jednotlivych reseni lze nove zhodnotit prave na zaklade dusledneho poznani obou pamatek a interpretace zjisteni. Portaly do utrakvistickych chramu vznikly soucinnosti teze skupiny tvurcu dle jednoho rozvrhu, ktery byl pro potreby zakazek mirne upraven. Portal do sv. Kateriny vznikl po roce 1536, vyloucit nelze jeho vznik v prvni polovine 40. let 16. stoleti, do kdy je kladeno dokonceni lodi prestavovaneho kostela. Portal caslavskeho chramu byl vytvoren po roce 1537 v ramci obnovy po pozaru mesta. V 19. stoleti a na pocatku stoleti 20. doslo na zmeny situace obou pruceli, ktere ovlivnilo i vzezreni portalu. Jednalo se o prodlouzeni proporci caslavske edikuly v dusledku odkryti spodnich casti zdiva po zruseni hrbitova kolem kostela. V prubehu adaptace pod vedenim K. Hilberta byl kolem roku 1910 doplnen nepojednany vyklenek nad caslavskym portalem a definitivne odhaleno rezne zdivo fasady. Portal do sv. Kateriny byl pri oprave po pozaru po polovine 19. stoleti zbaven druhotneho pristavku. Novejsi dlazba ve 20. stoleti castecne zakryla sokly piedestalu. Obe puvodne patrne polychromovana dila dosud nebyla setrne restaurovana a nachazeji se v neutesenem stavu. Snahy starsi literatury identifikovat jejich tvurce jako Adama Satorandu ci Jana Hanzara lze zpochybnit na zaklade rozporuplne ci neprukazne vypovedni hodnoty dokladu. Nyni je mozne je revidovat a doplnit. K urceni puvodu tvurcu pomohly kamenicke znacky a formalni rozbor del. Kamenik, ktery v Chrudimi zhotovil nejvyraznejsi dily portalove vyzdoby opatrene touz znackou a ktery byl autorem i jizniho vstupu do svatokaterinskeho kostela, se drive uplatnoval na pernstejnskem zamku v Pardubicich, kde svou znackou oznacil pozoruhodne nadprazi portalu ve Sloupovem sale. Proto, ze se pardubicke portaly zameckych Rytirskych salu i jizni vstup do sv. Kateriny primykaji k tzv. wawelskemu typu, lze predpokladat, ze tento kamenik v ramci sve profesni drahy prisel do kontaktu s polskym prostredim, ci ze se odtud do Pardubic presunul. Jednalo se o autora velice zrucneho se socharskym skolenim a znacnym rozhledem. Stycne body spojujici chrudimsky portal s vyzdobou pernstejnskeho sidla v Pardubicich lze prokazat i u vyzdoby ornamentu na piedestalech, ktere se zjevne inspirovaly stejnymi vzorniky jako kandelabrovy pas v arkyri Vojtechova salu ci pojednanim malovanych kazet v druhem patre vychodniho kridla zamku. V Chrudimi i v Pardubicich pravdepodobne pracoval i tvurce, ktery zanechal svou znacku na portale do cerne kuchyne zamku a na severnim vstupu do sv. Kateriny. Predpokladane vazby obou portalu na Pardubice a zvlaste severni vstup do kostela sv. Bartolomeje lze vyjma vymeny pracovnich sil mezi misty prokazat i variovanim nekterych prvku (typ edikuly, patky, abaky). Cetne detaily se ale od portalu sv. Bartolomeje lisi a ukazuji na to, ze tvurci volne adaptovali vicero podnetu zalozenych na plosnych zaznamech, zhlednutych stimulech a vzornikove zasobe. Vyloucit nelze inspiraci v jinych mediich. Nekteri z kameniku vzesli z mistniho prostredi. Zpusob zpracovani portalu doklada, ze jim antikizujici edikula poskytla vizualni stimul, ktery pretvorili dle principu tzv. goticke tradice, jez se mj. zakladala na tvorive volnosti a individualnim podani detailu. Portaly byly podle vseho v 16. stoleti opatreny naterem a barevne pojednany. Tzv. rysy renesancni a goticke v techto dilech tudiz tvori nedilnou jednotu. Dulezitym zjistenim je pritomnost historizujicich prvku - romanizujicich naroznich drapku, stacenych sloupku a krychlovych hlavic. Ty mohly v Caslavi odkazovat na Salamounuv chram a zaroven slouzit jako restituce ne-gotickych tvaru v ramci evokace biblicke historie. Stacenou profilaci uzitou na caslavskem portale melo puvodne 12 sloupu svatopeterskeho chramu v Rime, jimz byl puvod v biblicke stavbe od stredoveku pripisovan. Romanske tvary mely na portale patrne zastupovat architektonicke formy davne minulosti. Mohlo se jednat o reakci na prani zadavatelu z rad prislusniku pod oboji, kteri pestovali specificky postoj k minulosti ve snaze manifestovat kontinuitu navazovani na apostolskou cirkev a neprerusenost tradic. Konecna reseni se vsak odvijela od schopnosti a rozhledu tvurcu, kterym nove formy all'antica zrejme poskytly moznost identifikace v ramci vlastni tradice. Z teto perspektivy lze nahlizet i jine specificke tvarove reminiscence odkazujici na "pred-pozdne gotickou" formalni rovinu. Hlediska umelcu i mecenasu se tudiz do jiste miry stykala. Pusobeni mecenatu na ideovou napln portalu mimoto doklada i napis na caslavskem portale psany klasickou kapitalou a to, ze se v chramu nalezalo humanisticke epitafium k pocte Jana Zizky z Trocnova. Husitsky vojevudce byl totiz zvecnen prave na jedne z hlavic jeho portalu, ktery se prihlasoval k tradici preneseni Zizkovych ostatku do Caslavi. Specificky vyznamovy program pravdepodobne sledovala i ostatni vyzdoba. V prubehu dokumentace se ukazalo, ze tvare zeleneho muze na hlavicich, zastupujiciho v Chrudimi lidske veky, stadia zrodu a zaniku, zde doprovazi motivy ctyr zivlu na reliefech postamentu. V Caslavi byl tento obsah preveden do motivu dvou obdobi prirodniho cyklu, jak ukazuji odlisnosti pojednani vegetace na hlavicich a reliefy piedestalu. Portaly tak mohly zpritomnovat pripominku na transientni povahu zivota i nadeji na zivot vecny zprostredkovavany virou. Zobrazive formy portalu poskytly temto vyjadrenim aktualizujicim tradicni a vyznamove otevrene motivy nove vyjadrovaci prostredky.Charakter obou kvalitnich a originalnich portalu dosvedcuje, ze tradicni rozlisovani na tzv. goticky a renesancni styl nedava z pohledu hodnoceni techto del, prijmeme-li perspektivu tehdejsich tvurcu a zadavatelu, valny smysl. Modni tvary all' antica byly uzivany bez hlubsi reflexe v podminkach, ktere jim prirkly specificke role vychazejici z mistnich tradic a situaci. Byly patrne reflektovany prave skrze schopnost tyto role nest. Z navaznosti vychazel i zpusob remeslneho zpracovani, na jehoz zaklade mohla byt tato dila ne zcela adekvatne hodnocena jako "prechodova". Chapeme-li "renesanci" jako strategicky navrat k formam minulosti v ramci hledani novych reseni, lze je videt spise jako renesancni a tzv. goticke zvyklosti ovlivnujici jejich finalni podobu vnimat jako soucast tendenci "dlouhych trvani". Je proto prinosne opustit vnejsi kategoricka hodnoceni a pokusit se sledovat spise postoje samotnych tvurcu i strategie jejich naplnovani, jejichz doklady nam poskytuji predne dila sama.
ER