PT Journal
AU Adamcova, K
TI Sochy na ohradni zdi kostela sv. Jana Krtitele v Lyse nad Labem, aneb "Kdyz podstavce vypraveji..."
SO Pamatky strednich Cech
PY 2015
BP 1
EP 15
VL 29
IS 1
WP https://pamatkysc.cz/artkey/psc-201501-0001.php
SN 08621586
AB Sochy na ohradni zdi kostela sv. Jana Krtitele v Lyse nad Labem patri spolecne se socharskou vyzdobou zdejsi zamecke zahrady nejen k nejpozoruhodnejsim socharskym souborum z obdobi baroka, ale take k dilum, s nimiz je dosud spojeno mnoho nezodpovezenych nebo neuspokojive zodpovezenych otazek, a to presto, ze se odedavna pravem tesi soustavnemu zajmu badatelu. Intenzivni a setrvaly zajem historiku umeni o uvedene socharske soubory prameni ze skutecnosti, ze jejich vznik je spojen hned se dvema klicovymi postavami ceskeho baroka - Frantiskem Antoninem hrabetem Sporkem, jednim z nejvyznamnejsich mecenasu umeni te doby, a socharem Matyasem Bernardem Braunem, jehoz jmeno je u nas, podobne jako v Italii jmeno Gianlorenza Berniniho, synonymem pojmu "barokni socharstvi". Mezi tyto dosud neuspokojive zodpovezene otazky patri nejen autorstvi jednotlivych soch souboru, jejich puvod, ale take to, jakym zpusobem a za jakych okolnosti se tento socharsky soubor stal soucasti pozoruhodne urbanisticke koncepce upravy novostavby kostela sv. Jana Krtitele, za jejihoz autora je povazovan obecne architekt Anselmo Lurago. Na rozdil od vetsiny badatelu, kteri se dosud zabyvali timto dilem, jsme se nezamerili tolik na stylotvorne prvky urcujici osobity socharsky projev autora, ci lepe receno autoru teto socharske vyzdoby i samotne ohradni zdi, ale svou pozornost jsme soustredili na ty casti tohoto souboru, ktere obvykle stoji na okraji zajmu badatelu nebo zcela mimo nej. Zdrojem techto novych, dosud nepublikovanych informaci se staly zejmena podstavce techto soch a dale to, jak jsou tyto sochy na tyto podstavce osazeny. Na zaklade provedene identifikace a analyzy dochovanych torz napisu na soklech techto soch si dovolujeme tvrdit, ze Frantisek Antonin hrabe Spork vychazel pri realizaci pousteven v Lyse nad Labem i arealu v Kuksu na panstvi Choustnikovo Hradiste z velmi obdobneho ideoveho programu, jehoz jinou podobu predstavuji nastenne malby cyklu Tance Smrti, vybaveni a orientace rodinne krypty v Kuksu, stejne jako cast z jeho bohate edicni cinnosti vcele s rytinami Michaela Heinricha Rentze. Je jen treba litovat, ze se nam tyto malovane napisy dochovaly v tak spatnem stavu. Je nepochybne, ze byly velmi dulezitym voditkem pro hlubsi pochopeni techto jeho umeleckych podniku stejne jako charakteru jeho osobnosti. Na zaklade indicii nalezenych na provedeni samotnych soklu v podobe se urcitych technologickych zavad a nesrovnalosti, spolecne s dalsimi stopami zde nalezenymi, se navic domnivame, ze stavajici podobe upravy okoli kostela sv. Jana Krtitele v Lyse nad Labem predchazel koncept jiny. Jeho ideovym tvurcem at primo nebo neprimo mohl byt jeste Frantisek Antonin hrabe Spork, podobne jako v pripade socharske vyzdoby zdejsiho zameckeho parku, ktera vznikla rovnez v samem zaveru zivota hrabete. Vychodiskem pro toto starsi reseni s aleji soch na kamennych podstavcich s malovanymi napisy se stal soubor socharskych del postupne stahovanych ze zanikajicich nebo jiz zcela zaniklych pousteven. Sochy cirkevnich otcu a spolu s nimi socha sv. Frantiska tak predurcily nejen podobu soch, ktere mely soubor doplnit a ktere vznikly v dilne "sochare z Benatek", ale take, ci spise predevsim vzhled jejich podstavcu vcetne charakteru malovanych napisu. Ani v dobe, kdy byla ke kostelu sv. Jana Krtitele dodana petice novych soch, se vsak asi jeste nepocitalo s plnou zdi, protoze i tato petice soch byla osazena na stejne koncipovane sokly, opatrene nejen na celni, ale i na zadni a bocnich stranach malovanymi napisy. Ke zmene puvodniho zameru pak doslo asi velmi kratce nato, nejspise z iniciativy samotneho architekta. Soucasti tohoto zasahu bylo zvyseni puvodnich soklu a reinstalace nekterych soch v zavislosti na novem prostorovem kontextu. V prubehu transferu a preosazovani doslo u nekterych soch k pootoceni podstavcu, u vetsiny pak k zazdeni casti malovanych napisu. Teprve tehdy nejspise vznikla socha na jihovychodnim narozi, ktera jiz byla soucasti nove koncepce ohrazeni kostela. K tomu, ze ke zmene konceptu doslo zahy snad jeste v prubehu praci na aleji soch, nas vede skutecnost, ze na nekterych soklech najdeme ryte radky (napr. socha sv. Augustina), ale ne napisy a ze sokl pod sochou archandela Michaela take neni opatren napisem.
ER