PT Journal
AU Linhartova, D
TI Ke stavebni historii Mestskeho divadla v Mlade Boleslavi
SO Pamatky strednich Cech
PY 2015
BP 16
EP 34
VL 29
IS 1
WP https://pamatkysc.cz/artkey/psc-201501-0002.php
SN 08621586
AB Clanek predstavuje pozoruhodnou architekturu mladoboleslavskeho divadla a take zverejneni nejvyznamnejsich navrhu a nasledne osvetleni vyvojovych peripetii, kterymi prosla dotcena projektova dokumentace od prvotni schvalene studie smerem k vlastni realizaci divadla. Pritom vsechny varianty, tedy i nerealizovane, jsou velmi kvalitne provedene, takze muzeme snad i litovat, ze ve sve dobe nebyly realizovany - kdyz ne v Mlade Boleslavi, tedy aspon v jinem meste by se totiz jiste staly dustojnym reprezentantem divadelniho umeni. Na praci dvou paru architektu Ferdinanda Fellnera & Hermanna Helmera a Jana Krizeneckeho & Emila Kralika i na samostatne praci Antonina Balsanka je mozne provest srovnani jednak ruzneho styloveho pojeti fasad divadla, ale srovnavat lze i cesky a vidensky pristup k reseni divadelni architektury, pripadne pak zvlastni prednosti nebo naopak negativa jednotlivych projektu. V konecnem hodnoceni muzeme tedy konstatovat, ze presto, ze mladoboleslavske divadlo nebylo nakonec kompletne realizovano podle planu firmy Fellner & Helmer, na mnoha mistech stavby a zejmena v dispozicnim reseni ci v komponovani hmot se vliv tohoto atelieru uchoval. Pri hodnoceni vlivu podilu architektu Fellnera a Helmera na podobu mladoboleslavskeho divadla zcela jasne vyvstavaji typicke znaky jejich pozdnich projektu. V interieru hlediste je cim dal vice kladen duraz na sirkovou dimenzi a v protikladu k predchozim realizacim jejich divadel, kdy byla poradi vrstvena spise do vysky, se u boleslavskeho divadla objevuje pouze jediny prostorny balkon s tou dobou zadanym amfiteatralnim usporadanim sedadel. Vice mista je tu take vyhrazeno sirokym radam sedadel v parteru. Vstupni partie tu pak navazuji na dispozicni reseni uplatnene Fellnerem a Helmerem jiz o dvacet let drive v Karlovych Varech a v Praze, jen s tim rozdilem, ze pri celkovem zjednoduseni vertikalniho usporadani divadla vybihaji schodiste z kratsich stran ovalneho vestibulu a vedou k jedinemu balkonu a diagonalne umistene vstupy vedou zase k chodbam a satnam po stranach hlediste v prizemi. Pro vnejsi vzhled divadla bylo jiste nakonec prinosem, ze misto tehdy jiz anachronicke a v tomto pripade ne prilis invencni neorenesance ci umirnene moderny navrhovane videnskou firmou byl zvolen druhy projekt Krizeneckeho a Kralika. V duchu geometrizujici secese byla tak formovana cela fasada, jeji detaily, ale i specificka barevnost (modry nater drevenych okennich ramu a dvernich vyplni v kombinaci se zelenym naterem nebo medenkou na kovovych castech a sedou na strikane omitce vpadlych poli a take bilou na vystouplych polich hlazene omitky. Prirodni barva pisku na ozdobach z liteho betonu byla dale doplnena majolikou a brousenym sklem uplatnenym na markyze a lucernach. Ve vyzdobe interieru se uplatnil u stukaterske vyzdoby vestibulu a foyeru Hubschmannuv navrh opet v duchu geometrizujici secese. U interieru hlediste pak zvitezil pro divadelni saly tradicni slavnostni vzhled a neorokokove ladena stukaterska vyzdoba castecne ovlivnena navrhy Fellnera a Helmera. V dobe budovani Mestskeho divadla prozivalo mesto Mlada Boleslav vseobecne mimoradny architektonicky rozmach, ktery trval prakticky az do prvni svetove valky. Usili mesta stat se reprezentativni krajskou metropoli ceskeho severovychodu se nakonec splnilo a tezistem stavebniho rozvoje se pak stal prevazne vnejsi obvod Noveho mesta s honosnymi novorenesancnimi a secesnimi verejnymi stavbami, mezi nez patri i divadlo. Finalni reseni exterieru se nakonec ukazalo jako stastne a i dnes pusobi architektura divadla elegantnim dojmem dobre doplnujicim vzdusnou oddechovou ctvrt mesta s parkovou upravou.
ER