PT Journal
AU Krucky, M
   Kypta, J
   Vesely, J
TI Stredoveky stavebni vyvoj kostela sv. Jiri na hradisti Libusine Dodatek k soupisum romanske architektury
SO Pamatky strednich Cech
PY 2015
BP 50
EP 61
VL 29
IS 1
WP https://pamatkysc.cz/artkey/psc-201501-0004.php
SN 08621586
AB Kostel sv. Jiri dnes stoji samostatne uprostred akropole velkeho rane stredovekeho hradiste Libusin, situovaneho na vyvysene ostrozne (okres Kladno, stredni Cechy). Hradiste bylo pravdepodobne v 2. tretine 10. stoleti vybudovano jako jeden z opernych bodu po obvodu prvotni domeny Premyslovcu. Doba, kdy Libusin prestava plnit ulohu pevnosti, spada asi do 2. tretiny 11. stoleti. Tomuto datovani nasvedcuji i pisemne prameny z 12.-13. stoleti, v nichz je osidleni na ostrozne charakterizovano vyrazem villa. Nejpozdeji od 14. stoleti se teziste osidleni presunulo do udoli, kde se dnes nachazi mesto (zprvu ves) Libusin. Vedle rozvalenych hradeb je druhou viditelnou pamatkou na existenci hradiste kostel sv. Jiri. Nevelka stavba bez veze dnes navenek i uvnitr vykazuje pouze doklady vrcholne gotickych a mladsich stavebnich fazi. Take prvni pisemna zminka o svatyni je pomerne pozdni - z roku 1352. Usudek, ze v danem miste stal kostel jiz v dobe existence hradiste (jiz od 10. stoleti), muzeme za soucasneho stavu poznani zakladat jedine na dokladech neprimych. Zasadnim argumentem je existence kostela v poloze, v niz sotva mohl byt zalozen jindy nez v dobe pred 13. stoletim: pokud by byl mladsiho zalozeni, nejspis by se nachazel v jadru soucasneho Libusina, kde kostel stoji teprve od roku 1908. Tuto hypotezu znacne posiluje svatojirske zasveceni na nekdejsi akropoli situovane svatyne, protoze napadne casto se prave s nim setkavame u kostelu v arealech rane stredovekych hradist. Kostel na hradisti Libusine sestava z vyrazne protahle lodi a petibokeho presbytare, jenz se zdanlive jevi jako nejstarsi dochovana partie stavby. Dnesni vzezreni lodi je vysledkem renesancnich a baroknich uprav. Ani v jejim podkrovi nenachazime zadne doklady stredovekych stavebnich etap. Tim dulezitejsi je necekany nalez dvou dopisu v pozustalosti Josefa Ladislava Pice (1847-1911), zakladatele moderni ceske archeologie. Dopisy v letech 1906-1907 sepsal Eduard Lorber (1860-1941), jeden z mnoha Picovych regionalnich spolupracovniku. Oba dopisy obsahuji popis odkryvu romanskeho portalu na severni strane lodi libusinskeho kostela. Nalez byl ucinen behem opravy v roce 1906. Jedna ze zprav je doprovozena kresebnou dokumentaci nalezove situace. Tyto archivalie dosud nebyly publikovany. Dolozenou romanskou fazi muzeme podle bobuloveho dekoru jen ramcove klast do 1. poloviny 13. stoleti. Portal tedy predstavuje doklad vystavby (anebo prestavby) kamenneho kostela v dobe, kdy vyznam Libusina jako pevnosti a centralni lokality uz davno upadl. Tuto stavebni fazi bychom proto meli porovnavat se svatynemi venkovskymi. V clanku se dale venujeme gotickym architektonickym prvkum v presbytari, podle nichz lze jeho vystavbu datovat do 14. stoleti.
ER