PT Journal
AU Horacek, J
TI Jubileum Frantiska X. Benese - Prukopnik pamatkove pece v Cechach a jeho konzervatorske aktivity v klastere v Sedlci u Kutne Hory
SO Pamatky strednich Cech
PY 2016
BP 35
EP 42
VL 30
IS 1
WP https://pamatkysc.cz/artkey/psc-201601-0004.php
SN 08621586
AB Predkladany prispevek se zabyva doposud malo znamou postavou konzervatora Frantiska X. Benese (1816-1888), jehoz dvouste jubileum od narozeni si v letosnim roce pripominame. Benes nalezi do prvni generace konzervatoru Ustredni komise pro zachovani a zkoumani stavebnich pamatek ve Vidni, jmenovanych v prubehu let 1854-1855. Pocatky Benesova zajmu o historii a pametihodnosti vsak krystalizovaly jiz v druhe polovine 40. let pri spolupraci s Frantiskem Alexandrem Heberem (1815-1849) na jeho rozsahlem kompendiu Bohmens Burgen, Vesten und Bergschlosser, do nehoz prispel podklady k rade objektu na Kutnohorsku.Z Benesovy vice nez tricetilete konzervatorske cinnosti je vsak zasadni jeho zajem o byvaly klaster v Sedlci u Kutne Hory. Jiz kratce po svem jmenovani provedl ve spolupraci s architektem Ludwigem Johannem v. Zettl (1821-1891) popsani klasterniho chramu, o nemz podal svou prvni konzervatorskou zpravu. O deset let pozdeji roku 1864 byl opet prizvan do Sedlce, tentokrat aby posoudil hodnotu nastropnich maleb v tzv. byvale klasterni hale. Prostor haly byl jiz radu let adaptovan pro potreby tovarny na tabak; provoz tovarny i tamni malirskou vyzdobu haly od Judy Tadease Suppera (1712-1771) v te dobe ohrozovalo staticky narusene zastropeni. Pred zbudovanim noveho stropu se Benes na podnet Ceskeho mistodrzitelstvi rozhodl zajistit fotografickou dokumentaci narusene stropni vymalby. Za timto ucelem oslovil kutnohorskeho fotografa Konrada Dittricha jun. Provedene zkusebni snimky vsak skoncily nezdarem. Nasledne byl osloven prazsky fotograf Antonin Masak, aby posoudil situaci a pripadne se sam fotografovani ujal. Masak ale nabidku zdvorile odmitl a popsal duvody, proc nelze sedlecke nastropni malby fotografovat. Problematicka byla jednak vyska, v niz se vyjevy nachazely. Snimky tak byly neostre a malo plasticke. K tomu byl exponovany fotograficky material rozrusovan agresivnimi vypary z tabaku. Pred snesenim stropu Benes poridil alespon podrobne popsani malirske vyzdoby, nasledne nekolikrat publikovane, ktere je jejich poslednim a zaroven jedinym ucelenym popisem.Diky Benesove dobre dochovane pisemne pozustalosti bylo mozne rekonstruovat prubeh "sedlecke kauzy" takrka den po dni a nahlednout tak na praktickou stranku rozvijejici se pamatkove pece v polovine 60. let 19. stoleti. Krom toho se zde Benes stava prikladem konzervatora-praktika, ktery plynule navazuje svym pristupem v popisovani "vlasteneckych starozitnosti" na predchazejici generace badatelu (Schaller, Sommer, Dlabacz). Prave ve snahach o zevrubne popsani a poznani dejin stavebnich pamatek spociva hlavni Benesuv prinos. Jeho faktograficky bohate texty jsou dodnes cennymi prameny k poznani cele rady staveb.
ER