PT Journal
AU Firt, J
   Dienstbier, J
TI Nastenne malby v kostele sv. Havla na Zbraslavi
SO Pamatky strednich Cech
PY 2016
BP 59
EP 64
VL 30
IS 2
WP https://pamatkysc.cz/artkey/psc-201602-0005.php
SN 08621586
AB Prispevek se venuje souvislostem pozoruhodnych maleb, ktere se dochovaly v kostele sv. Havla na Zbraslavi. Malby vymalovane na zapadni stene lodi kostela dosavadni badani vesmes pomiji, coz patrne souvisi i s tim, ze pred restaurovanim v roce 2006 byly pro nanosy spiny prakticky necitelne nebo castecne zcela zakryte. Z hlediska vytvarne kvality se pritom jedna o vyjimecnou pamatku byt fragmentarni stav dochovani a lokalni poskozeni svrchnich vrstev maleb dnes davaji tuto puvodni kvalitu jen tusit. Zachovane torzo je rozdeleno do tri horizontalnich pasu, z nichz nejzajimavejsi je figuralni pas zcela nahore v prostoru kruchty kostela. V tomto pasu se puvodne nachazely tri sceny usporadane do kompozice napadne pripominajici oltarni triptych se Smrti Panny Marie uprostred a sveticemi, z nichz se dochovala sv. Barbora, po stranach. Trebaze se tyto namety jednotlive v nasi nastenne malbe objevuji, jejich uporadani na kruchte zbraslavskeho kostela je ve fondu nasi nastenne malby zcela ojedinele. Kompozici naopak najdeme u nekterych pozdne gotickych oltarnich nastavcu, s nimiz zbraslavske malby v prispevku podrobne srovnavame. V nich, tak jako na Zbraslavi, hraje zasadni roli scena Smrti Panny Marie vyznamove akcentovana v ramci celku. Ukazujeme, ze tyto oltare jako je Roudnicky oltar, Svatojirsky oltar, Oltar ze Zeliny nebo i Puchnerova archa patrne slouzily predevsim zadusnimu kultu. Podobne jako malby ve zbraslavskem kostele, jehoz podaci pravo drzeli zbraslavsti cisterciaci, vznikaly i nami sledovane oltarni nastavce v dobach po husitskych valkach v katolickem prostredi. Zda mohly i malby v kostele sv. Havla na Zbraslavi slouzit konkretnimu zadusnimu kultu neznameho donatora neni zrejme, jejich exponovane umisteni na zapadni kruchte by vsak spise odpovidalo jejich obecnejsimu vyznamu ve smyslu exempla dobre smrti. V prispevku se dale venujeme stylovemu zarazeni maleb, ktere je pri absenci pramenu ke zbraslavskemu kostelu jedinou moznosti, jak malby datovat. Na zaklade jejich slohoveho charakteru lze malby datovat do doby kolem roku 1500. Po slohove strance pritom vykazuji nejblizsi afinitu k vyzdobe Hasplirske kaple v chramu sv. Barbory v Kutne Hore. V obou pripadech je markantni expresivita dosahovana zrucnou stetcovou kresbou na bilem vapennem podkladu. Zda mezi malbami zbraslavskymi a kutnohorskymi muze byt i blizsi, dilenska souvislost, vsak v tuto chvili rozhodnout nemuzeme.
ER