PT Journal
AU Horacek, J
TI Stary kostel sv. Petra Pavla v Cestine a jeho zanik ve svetle archivni korespondence
SO Pamatky strednich Cech
PY 2017
BP 45
EP 52
VL 31
IS 1
WP https://pamatkysc.cz/artkey/psc-201701-0004.php
SN 08621586
AB Stary romansky kostel sv. Petra a Pavla v Cestine nedaleko Uhlirskych Janovic (nyni okres Kutna Hora) se v padesatych letech 19. stoleti nachazel ve spatnem stavu: zaklady byly podmacene a zdivo rozrusene mnohymi trhlinami. Spatny stav ale i stisnenost kostela, to byly argumenty mistnich farniku, kteri prostrednictvim kacovske spravy panstvi zadali o reseni nastale situace. Ihned byly provedeny drobne opravy, jez ale neuspokojivy stav zmirnily jen na cas. Zahy proto vyvstal navrh na rozsireni kostela, pozdeji na porizeni prostornejsi a reprezentativnejsi chramove novostavby. Patronatni pravo k cestinskemu kostelu prisluselo samotnemu cisari Ferdinandu V. Dobrotivemu (1793-1875), jenz nakonec k novostavbe svolil a k realizaci poskytl potrebne finance. Inspirovan clankem Jana Erazima Vocela (1803-1871) o romanskych kostelich v Cechach podal nadseny milovnik vlasteneckych pametihodnosti katolicky knez Antonin Norbert Vlasak (1812-1901) zpravu o starem cestinskem kostelu Archeologickemu sboru Musea kralovstvi Ceskeho. Predsedajici profesor Vocel predal zalezitost k posouzeni svemu priteli konzervatoru Caslavskeho kraje Frantisku X. Benesovi (1816-1888), ktery na zacatku prosince 1858 podal o cestinskem kostelu obsahlou zpravu Ustredni komisi pro zkoumani a zachovani stavebnich pamatek ve Vidni. Zasah organu pamatkove pece vsak prisel ve chvili, kdy jiz bylo rozhodnuto o demolici stareho kostela a plany novostavby prakticky pred dokoncenim. Pozornost byla proto nasmerovana alespon k zachrane romanskych casti stavby a kamenickych prvku (vez, vstupni portal a sloupek vynasejici emporu); i tyto snahy vsak nebyly uspesne. Kauza cestinskych kostelu je jednou z vymluvnych pamatkovych kauz druhe poloviny padesatych let 19. stoleti, ktera ilustruje formalni podobu jednani i moznosti organu rozvijejici se oficialni pamatkove pece. Tezistem prispevku se tudiz stava sledovani uloh a postoju zucastnenych stran, tedy i ucast konzervatora Ustredni komise, v intencich historiografie pamatkove pece. Z dochovane korespondence (predevsim archivniho fondu Reditelstvi cisarskych soukromych a rodinnych statku Praha) pak vyplyva rada cennych udaju k poznani obou kostelnich staveb, jimz byla v odborne literature venovana prozatim okrajova pozornost.
ER