PT Journal
AU Kypta, J
   Vesely, J
   Nachtmannova, A
TI Nenapadny domek na navsi pod drobnohledem - Novoveka hrncirna ve Vilasove Lhote na Sedlcansku
SO Pamatky strednich Cech
PY 2018
BP 11
EP 35
VL 32
IS 1
WP https://pamatkysc.cz/artkey/psc-201801-0002.php
SN 08621586
AB Autori predkladaji vysledky stavebnehistorickeho, archeologickeho a archivniho vyzkumu domu situovaneho na navsi Vilasovy Lhoty (stredni Cechy, okres Pribram). Domek v 18. a 19. stoleti nemel pozemkove prislusenstvi, vyjma drobneho dvorku. V tehdejsich evidencnich materialech je charakterizovan jako staveni stojici na obecnim pozemku. Teprve v 1. polovine 19. stoleti jeho majitele prikoupili pozemky vetsiho dvora a zahrady a pristaveli stodolu. Drobny zdeny domek byl postaven nekdy ve 2. polovine 18. az v 1. polovine 19. stoleti. Jeho dnesni trojdilna dispozice odpovida puvodnimu stavu. Po celou dobu existence domu se nezmenil funkcni raz stredniho dil, jenz sestava z predni sine a zadni cerne kuchyne. Funkce obou krajnich mistnosti se vsak promenovaly. Nejvetsi mistnost zprvu fungovala jako hrncirska dilna. V prvni vyvojove fazi tedy ulohu hlavni obytne mistnosti prevzala (mensi) mistnost v pozici komory. Tato byla zrejme od pocatku vytapena kachlovymi kamny. V hrncirne se nachazela pec a patrne rovnez kamna. V druhe vyvojove fazi doslo ke zruseni hrncirske dilny. Z ni se stala regulerni svetnice. Mistnost v pozici komory byla rovnez vytapena a plnila ulohu druhe (zadni) svetnice, resp. vymenku. Archeologicky vyzkum probehl v prostoru nejvetsi mistnosti domu. Kdyz tato mistnost fungovala jako hrncirska dilna, jeji podlaha byla tvorena udusanou hlinou. Po zruseni dilny byla v mistnosti polozena podlaha zcasti drevena, zcasti cihelna. Zaver, ze mistnost zprvu fungovala jako hrncirska dilna, se zaklada na nalezenych artefaktech a charakteru podlahoveho souvrstvi. Z neho byly vyzdvizeny mimo jine strepy nevypalenych nadob, torza ocividne nepouzitych kachlu, formicka na zhotovovani vyzdoby kachlu. Klicovy je i zlomek kachle s reliefem zhotovenym pomoci nalezene formicky. Ze souboru keramiky vyplyva, ze hrncirska dilna vyrabela vedle kachlu i bezne nadoby, a to vyhradne neglazovane a redukcne palene do kovove sedych odstinu. V dobe, kdy mistnost fungovala jako hrncirska dilna, jeji udusana podlaha se misty zvysila az o 25 cm. Na tomto narustu maji podil hlavne velice tenke (nektere i temer mikroskopicke) vrstvy jilu, ktere podlahu potrisnily v souvislosti s vytacenim nadob na kruhu. U jizniho koutu mistnosti byl ve stejne stratigraficke pozici jako vrstvicky jilu objeven rozmerny kamen, do jehoz stredu byla vsazena mensi zelezna vlozkou s dulkem uprostred. Tento kamen nepochybne slouzil jako zaklad hrncirskeho kruhu, pricemz vlozka slouzila jako lozisko pro otaceni osy kruhu. V dilne se nachazela pec obsluhovana z cerne kuchyne. Ta byla nahrazena klasickou chlebovou peci, ktera se dochovala dodnes. Predpokladame, ze puvodni pec slouzila k vypalovani keramiky. Jasny doklad pro toto tvrzeni ale schazi. Dobu fungovani hrncirske dilny lze jen ramcove datovat do 2. poloviny 18. az 1. poloviny 19. stoleti.
ER