PT Journal
AU Kibic, K
   Mrvik, V
TI Kostel sv. Bartolomeje v Bylanech, jeho chorova vez a hrbitovni areal
SO Pamatky strednich Cech
PY 2024
VL 38
IS 1
WP https://pamatkysc.cz/artkey/psc-202401-0002.php
DE stredoveke venkovske kostely - stredoveka venkovska sakralni architektura - pamatky Cesky Brod a okoli - chorove veze
SN 08621586
AB Predkladany text shrnuje nova zjisteni z archivniho pruzkumu a pruzkumu stavby same. V jadru goticky kostel s pravouhlym presbytarem, jake se v regionu stavely ve 2. polovine 13. stoleti, byl prestaven a rozsiren k zapadu v letech 1769-1771. V pozdne barokni podobe pak zustal az na dilci upravy (sakristie a schodiste) zachovan podnes. Zajem vyvolava predevsim vez nad pravouhlym chorem (presbytarem). Chorove veze jsou v Cechach vyjimecne a jak prokazaly predchozi vyzkumy, temer vzdy jsou v regionu vazane na cinnost cisterciackeho klastera v Sedlci u Kutne Hory. Bylany vsak do jeho sfery nespadaji. Chorova vez v Bylanech neni stredoveka, ale jeji zvonova stolice i stavebni detaily dosvedcovaly, ze jeji vystavba predchazela pozdne barokni prestavbe kostela. Stromy pro vyrobu tramu zvonove stolice byly podle dendrochronologicke analyzy skaceny na prelomu let 1558/1559. Z te doby tedy pochazi cela nastavba veze nad presbytarem kostela. Vez byla pristupna pres podkrovi lodi, jeji 1. patro pod zvonovou stolici bylo zrejme neosvetlene. V teto urovni, nad klenbou presbytare, je zachovane starsi zdivo. Bylo omitane, v severovychodnim koute melo pod omitkou jeste hlinenou omazavku s primesi slamy. To naznacuje, ze nad presbytarem jiz pred vystavbou dnesni veze byval prostor charakteru patra, ktery snad byl uvazovan, mimo jine, pro uskladneni zemedelskych produktu. Tedy, ze dochovane vezi predchazela vez starsi. Archivni prameny z te doby ukazuji znacnou peci, kterou kostelu venovala rodina zdejsich dedicnych rychtaru, od konce 16. stoleti vladyku Trojanu z Bylan (a Rossfeldu), kteri sidlili na tvrzi ve dvore pod kostelem. Roku 1630 jsou mezi vybavou kostela zminovany dva, resp. tri zvony. Asi z te doby muze pochazet i jadro dnesni marnice u brany na severovychodni strane hrbitova, na jejiz fasade historicka fotografie dokumentuje omitku s rytym a malovanym naroznim kvadrovanim, ramcove datovatelnou do 16.-17. stoleti.
ER