PT - JOURNAL ARTICLE AU - Kibic, Karel AU - Mrvík, Vladimír Jakub TI - Kostel sv. Bartoloměje v Bylanech, jeho chórová věž a hřbitovní areál DP - 2024 Jul 1 TA - Památky středních Čech VI - 38 IP - 1 IS - 08621586 AB - Předkládaný text shrnuje nová zjištění z archivního průzkumu a průzkumu stavby samé. V jádru gotický kostel s pravoúhlým presbytářem, jaké se v regionu stavěly ve 2. polovině 13. století, byl přestavěn a rozšířen k západu v letech 1769-1771. V pozdně barokní podobě pak zůstal až na dílčí úpravy (sakristie a schodiště) zachován podnes. Zájem vyvolává především věz nad pravoúhlým chórem (presbytářem). Chórové věže jsou v Cechách výjimečné a jak prokázaly předchozí výzkumy, téměř vždy jsou v regionu vázané na činnost cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Bylany však do jeho sféry nespadají. Chórová věž v Bylanech není středověká, ale její zvonová stolice i stavební detaily dosvědčovaly, že její výstavba předcházela pozdně barokní přestavbě kostela. Stromy pro výrobu trámu zvonové stolice byly podle dendrochronologické analýzy skáceny na přelomu let 1558/1559. Z té doby tedy pochází celá nástavba věže nad presbytářem kostela. Věž byla přístupná přes podkroví lodi, její 1. patro pod zvonovou stolicí bylo zřejmě neosvětlené. V této úrovni, nad klenbou presbytáře, je zachované starší zdivo. Bylo omítané, v severovýchodním koutě melo pod omítkou ještě hliněnou omazávku s příměsí slámy. To naznačuje, že nad presbytářem již před výstavbou dnešní věže býval prostor charakteru patra, který snad byl uvažován, mimo jiné, pro uskladnění zemědělských produktů. Tedy, že dochované věži předcházela věž starší. Archivní prameny z té doby ukazují značnou péči, kterou kostelu věnovala rodina zdejších dědičných rychtářů, od konce 16. století vladyků Trojanů z Bylan (a Rossfeldu), kteří sídlili na tvrzi ve dvoře pod kostelem. Roku 1630 jsou mezi výbavou kostela zmiňovány dva, resp. tři zvony. Asi z té doby může pocházet i jádro dnešní márnice u brány na severovýchodní straně hřbitova, na jejíž fasádě historická fotografie dokumentuje omítku s rytým a malovaným nárožním kvádrováním, rámcové datovatelnou do 16.-17. století.