Památky středních Čech - Nejnovější články

Zobrazit: Řazení: Stránka:

Výsledky 1 až 26 z 26:

Ševčinský důl v Příbrami – Březových Horách Příspěvek k 10. výročí od prohlášení za národní kulturní památkuMateriálie


The Ševčin Mine in Příbram – Březové Hory
Contribution to the 10th Anniversary of the Designation as the National Cultural Monument

Josef Velfl, Jan Pešta

Památky středních Čech 2024, 38(2)

Mezi nejvýznamnější technické památky Středočeského kraje náleží soubor hornických staveb v Příbrami – Březových Horách, právě před deseti lety prohlášený za národní kulturní památku (NKP). V souboru těchto památek zaujímá zvláštní místo bývalý Ševčinský důl, zaražený v roce 1813 na místě starších důlních děl. Většina z jeho staveb, právem poutajících pozornost (šachetní budova, strojovna, cáchovna), pochází z přelomu 70. a 80. let 19. století. Ševčinský důl se také stal jádrem postupně se rozvíjejícího Hornického muzea Příbram. Článek představuje architektonické, technické i památkové hodnoty areálu na pozadí dějin březohorského revíru.

Nove zjištěná tvrziště na KolínskuMateriálie


Newly Identified Fortified Manors in the Kolín Region

Jan Kypta, Jiří Marounek

Památky středních Čech 2024, 38(2)

Předmětem článku jsou dvě nově identifikovaná tvrziště na Kolínsku. Drobná fortifikace mezi vesnicemi Pašinka a Bohouňovice dosud nebyla v literatuře zmíněna. Jedná se o tvrziště situované při výrazné terénní hraně nad údolím říčky Polepky. Ohrazeno je valem a příkopem. Druhé nově identifikované tvrziště leží u kostela ve vsi Drahobudice. Dochovalo se v silně poškozeném stavu, protože je téměř kompletně převrstveno zástavbou z 18. až 20. století. Tato fortifikace není v literatuře neznámá, byla však hypoteticky považována za raně středověké hradiště. Článek přináší plánovou dokumentaci obou lokalit.

Zdroj kamene pro portály městských bran v BerouněMateriálie


Source of Stone for the Portals of Town Gates in Beroun

Filip Facincani, Jan Zavřel, Vladimír Žáček

Památky středních Čech 2024, 38(2)

Příspěvek navazuje na nedávno vydanou studii prvního z autorů tohoto článku, zabývající se interpretací kamenických značek, které se nacházejí na portálech městských bran města Berouna. Představované výsledky petrografického průzkumu dokládají, že kámen pro portály berounských bran byl těžen v lomech vrchu Knihov u Zdic, vzdáleného od centra Berouna zhruba 10 kilometrů vzdušnou čarou. Součástí výzkumu byla také lokalizace dalších lomů, které byly dle účtů z počátku 16. století těženy pro opravy městského opevnění.


Měšťané v kostele, kostel ve městě
Kostel sv. Bartoloměje v Rakovníku a jeho historický vývoj v kontextu městského života od středověku do poloviny 19. stoletíStudie


Burghers in the Church, a Church in the Town
Church of St Bartholomew in Rakovník and Its Historical Development in the Context of the Town Life from the Middle Ages to the Mid-19th Century

Alena Nachtmannová

Památky středních Čech 2024, 38(2)

Článek se zaměřuje na kostel sv. Bartoloměje v Rakovníku a jeho historickou úlohu v rámci sociální struktury města. Analyzuje vývoj kostela od středověku do poloviny 19. století a zkoumá jeho funkci jako náboženského, kulturního a společenského centra města. Kostel představoval nejen duchovní prostor, ale také místo společenských setkání, městských obřadů a symbol městské identity. Studie čerpá především z archivních pramenů městského a děkanského archivu Rakovníka.

Nové poznatky o stavební historii Starého zámku v HořovicíchStudie


New Findings about the Building History of the Hořovice Old Castle

Alfréd Schubert, Jan Veselý

Památky středních Čech 2024, 38(2)

Článek je věnován dějinám a stavebnímu vývoji mnohokrát přestavěného Starého zámku v Hořovicích, který byl původně středověkou tvrzí. Prezentovány jsou výsledky archivní rešerše a stavebněhistorického průzkumu doplněného dendrochronologickou analýzou vybraných dřevěných prvků. Fortifikační stavba prošla mnoha proměnami a má dnes podobu jednopatrového trojkřídlého zámku. Hlavním smyslem článku je upozornění na doposud nerozpoznanou existenci značné části původního zdiva čtyřhranné věže. Kromě jiného je popsána i místnost, která pravděpodobně sloužila jako kaple. Součástí příspěvku je také informace o málo známých tzv. pivovarských sklepích a 90...


EUROPA NOSTRA 2023 – Významné ocenění obnovy parostrojního pivovaru v LobčiZprávy

EUROPA NOSTRA 2023 – A Significant Award for the Renovation of the Steam-Powered
Brewery in Lobeč

Jana Berková

Památky středních Čech 2024, 38(1)  


Záchrana areálu tzv. „Satranova“ vodního mlýna ve VepřkuZprávy

The Rescue of the ‘Satran’ Watermill Compound in Vepřek

Markéta Hanzlíková

Památky středních Čech 2024, 38(1)  


Triptych sochaře Aloise Maxe Kroupy na radnici v MělníkuMateriálie

The Triptych of the Sculptor Alois Max Kroupa on the Mělník Town Hall

Pavel Kroupa

Památky středních Čech 2024, 38(1)  


Radějovice, Sulice – svazky úvozu a další stopy starých cest v kontextu památkové péče o krajinu ve středních ČecháchMateriálie

Radejovice, Sulice – Clusters of Sunken Lanes and Other Traces of Old Roads in the Context of the Historic Preservation of the Central Bohemian Landscape

Vojtěch Láska

Památky středních Čech 2024, 38(1)  


Hrad Valdek na přelomu 19. a 20. století – proměna zřícenin hradu v romantickou středověkou kulisuMateriálie

Valdek Castle at the Turn of the 19th and 20th Centuries – the Transformation of the Castle Ruins into a Romantic Medieval Backdrop

Lukáš Slabý

Památky středních Čech 2024, 38(1)  


Fara v Popovičkách
Stavební proměny objektu motivované jeho hospodářskou a duchovně-správní rolíStudie

The Popovicky Parish Building
The Structural Changes of the Building Motivated by Its Economic and Spiritual-Administrative Role

Filip Facincani, Kryštof Loub

Památky středních Čech 2024, 38(1)  

Kostel sv. Bartoloměje v Bylanech, jeho chórová věž a hřbitovní areálStudie

St Bartholomew’s Church in Bylany, with the Choir Tower and Cemetery

Karel Kibic ml., Vladimír Jakub Mrvík

Památky středních Čech 2024, 38(1)  

Předkládaný text shrnuje nová zjištění z archivního průzkumu a průzkumu stavby samé. V jádru gotický kostel s pravoúhlým presbytářem, jaké se v regionu stavěly ve 2. polovině 13. století, byl přestavěn a rozšířen k západu v letech 1769–1771. V pozdně barokní podobě pak zůstal až na dílčí úpravy (sakristie a schodiště) zachován podnes. Zájem vyvolává především věz nad pravoúhlým chórem (presbytářem). Chórové věže jsou v Cechách výjimečné a jak prokázaly předchozí výzkumy, téměř vždy jsou v regionu vázané na činnost cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Bylany však do jeho sféry nespadají. Chórová věž v Bylanech není středověká,...

Budova arciděkanství při kostele sv. Bartoloměje v KolíněStudie

The Archdeaconry of St Bartholomew’s Church in Kolín

Jana Pařízková Čevonová, Jindřich Záhorka

Památky středních Čech 2024, 38(1)  

Příspěvek shrnuje dosavadní poznatky ke stavebnímu vývoji budovy arciděkanství (Brandlova ul. čp. 25) při kostele sv. Bartoloměje v Kolíně na základě výsledku stavebně historického průzkumu z let 2014–2015 a jeho aktualizace při rekonstrukci domu v roce 2015. Vymezuje rozsah středověké fary odpovídající dnešnímu a navrhuje upřesnění datování stěžejní etapy výstavby do osmdesátých let 14. století, v přímé návaznosti na budování presbytáře kostela sv. Bartoloměje. Dále kromě vymezení barokní a klasicistní stavební etapy poukazuje na blízkou souvislost koncepce obnovy očištění fasád děkanství s puristickou rekonstrukcí kostela.

Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2022)Z odborné literatury

Dita Roubíčková (ed.)

Památky středních Čech 2023, 37(2):58-64  

Prof. PhDr. Petr Sommer, DSc.Kronika

Vladislav Razím

Památky středních Čech 2023, 37(2):57  

Restaurování dveří z původního kostela Nanebevzetí Panny Marie v KladněZprávy

Zdeněk Kuchyňka

Památky středních Čech 2023, 37(2):54-56  

Reinterpretace kamenických značek městských bran v Berouně. Příspěvek k teorii lomových značek v Evropském kontextuMateriálie

Reinterpretation of the Mason's Marks on the Beroun Town Gates

Filip Facincani

Památky středních Čech 2023, 37(2):45-53 | DOI: 10.56112/psc.2023.2.04  

Příspěvek se věnuje tématu lomových značek a je rozdělen na dvě části. Praktická část reinterpretuje soubor kamenických značek ve tvaru schematizované špic-plošiny, evidovaných na portálech městských bran v Berouně a plošně přijímaných za značky osobně-účetního charakteru. Nově se pokouší doložit lomový původ zkoumaných značek, a tedy je považuje za funkční značení vzniklé v kamenolomu. Teoretická část shromažďuje základní badatelská stanoviska k tématu lomových značek a míry opracování dodávaného stavebního kamene, a to napříč geografickými a časovými hranicemi tak, aby berounský příklad ukotvila v zahraničním diskurzu.

Středověká fortifikace u Rabyně ve středním PovltavíMateriálie

Medieval Fortification near Rabyně in the Central Vltava Region

Jiří Marounek, Jan Kypta

Památky středních Čech 2023, 37(2):39-44 | DOI: 10.56112/psc.2023.2.03  

V článku je poprvé publikován plán fortifikace, která svou velikostí a charakterem ohrazení jednoznačně spadá mezi středověká sídla nižší šlechty. Fortifikace byla vybudována stranou vesnického osídlení na skalnatém ostrohu nad hlubokým údolím Vltavy. Hlavní komponentou obvodového opevnění je mohutný příkop.

Zvonice u kostela sv. Šimona a Judy ve Viticích u KouřimiStudie

The Bell Tower near the Church of Sts Simon and Jude in Vitice near Kouřim

Jan Veselý, Jan Kypta, Robert Šimůnek

Památky středních Čech 2023, 37(2):23-38 | DOI: 10.56112/psc.2023.2.02  

Předmětem článku je zvonice u farního kostela sv. Šimona a Judy ve středočeské vsi Vitice. Její přízemí je zděné, zvonové patro dřevěné. Podle výsledků dendrochronologické analýzy vznikla stavba na konci 60. let 17. století. Pozornost je věnována hlavně konstrukcím stěn patra a krovu. Bližší pohled zasluhují i středověké dveře, druhotně použité ve vstupu do přízemí. Ve zvonici se dochoval zvon z roku 1560.

Kostel sv. Marka v Markovicích u Žlebů: 1370 - bod obratuStudie

Church of St Mark in Markovice near Žleby: 1370 - A Tipping Point

Dalibor Prix

Památky středních Čech 2023, 37(2):1-22 | DOI: 10.56112/psc.2023.2.01  

Příspěvek se soustředí na bližší poznání a hodnocení dochovaného presbytáře středočeského kostela sv. Marka v Markovicích u Žlebů (okres Kutná Hora). Navrhuje posun datování vzniku gotické stavby z první poloviny 14. století do doby kolem roku 1370, upřesňuje poznatky o úpravách a proměnách kostela od konce 18. do 20. století a přináší určení autorů novodobých změn. V závěru nabízí interpretaci nezvyklé podoby objektu, okolností výstavby a možné role držitelky patronátního práva urozené paní Anežky ze Žlebů.

Kolektiv autorů, Kniha o BudčiRecenze

Zdeněk Dragoun

Památky středních Čech 2023, 37(1):55-56  

Co zbylo z Centrálního kladenského kamenouhelného revíruZprávy

Zdeněk Kuchyňka

Památky středních Čech 2023, 37(1):50-54  

První nádraží Buštěhradské dráhy v KladněMateriálie

The First Buštěhrad Railway Station in Kladno

Ivan Minář

Památky středních Čech 2023, 37(1):38-49 | DOI: 10.56112/psc.2023.1.04  

Příspěvek je věnován nejstarší stanici uhelné dráhy v Čechách, kterou vybudovala společnost Buštěhradské dráhy v letech 1855-1856 východně od Kladna. Areál stanice umístěný v přímém sousedství uhelných dolů a hutí prošel za více než sto let svého fungování dramatickým vývojem, podobně jako jeho okolí. Památkově chráněná část stanice z roku 1872 byla nakonec bez povolení demolována, ale na místě se dochoval nejstarší objekt z první etapy, zapomenutý dnes v kladenské průmyslové zóně.

Stavitel Emil Prückner z Nymburka a jeho stopa v Lysé nad LabemMateriálie

Emil Prückner, A Builder of Nymburk and His Traces in Lysá nad Labem

Eva Zápalková

Památky středních Čech 2023, 37(1):27-37 | DOI: 10.56112/psc.2023.1.03  

Článek přináší poznatky o málo známém architektovi a staviteli Emilu Prücknerovi, zejména o jeho vzdělání a stavební aktivitě na přelomu 19. a 20. století, s důrazem na jeho působení a realizace v Lysé nad Labem. Nové informace poskytlo zejména studium archivních materiálů ze Státního oblastního archivu v Praze - Státního okresního archivu Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem. Kromě propojení jména Emila Prücknera s konkrétními stavbami v Lysé nad Labem nabídlo studium dobových listin také neocenitelný vhled do dobové stavitelské praxe s její vnitřní kulturou na pozadí úředního aparátu Rakousko-uherské monarchie. Dokumenty nastínily rovinu etiky podnikání...

Kostel sv. Mikuláše v Hnidousích od varnsdorfského stavitele Antona MölleraStudie

St Nicholas Church in Hnidousy by the Varnsdorf Builder Anton Möller

Hana Prixová Dvorská

Památky středních Čech 2023, 37(1):13-26 | DOI: 10.56112/psc.2023.1.02  

Kostel sv. Mikuláše v Hnidousích je jednou z mála secesních sakrálních staveb v Čechách a zároveň jednou z mnoha staveb varnsdorfského stavitele Antona Möllera. Jeho autorství nebylo v soudobé literatuře dosud reflektováno. Je archivně doloženo spolu s bohatou dokumentací svědčící o historických okolnostech vzniku stavby. Anton Möller byl činný stavitel, jehož tvorba zahrnuje celou škálu architektonických typů od technických staveb a urbanistických řešení až po svatostánky, které projektoval, mimo jiné i na zakázku Spolku sv. Bonifáce. Nejvíce zřejmě proslul pro technické provedení souboru městských jatek, které projektoval např. ve Varnsdorfu, Kraslicích...

Dvojice nedatovaných hradišť u Mcel na NymburskuStudie

Two Undated Fortified Settlements near Mcely in the Nymburk District

Jiří Marounek, Jan Kypta

Památky středních Čech 2023, 37(1):1-12 | DOI: 10.56112/psc.2023.1.01  

Hlavním cílem článku je prezentace podrobných plánů dvou nedatovaných hradišť u vsi Mcely (okres Nymburk). Dokumentace vychází z povrchového průzkumu, při kterém byla využita data leteckého skenování zemského povrchu. V plánech jsou zaznamenány relikty fortifikací a rozsah poškození následkem zemědělské a lesnické činnosti. Větší ze dvou zkoumaných hradišť patří k nejpozoruhodnějším památkám svého druhu nejen v rámci středních Čech. Zaujme komplikovaným průběhem opevnění i mimořádně velkým rozsahem ohrazené plochy.