Památky středních Čech, 2022 (roč. 36), číslo 2

Zaniklá středověká ves Horní Lhotka u Kouřimi

Deserted Medieval Village Horní Lhotka near Kouřim

Tomáš Klír, Jan Kypta, Jiří Marounek

Památky středních Čech 2022, 36(2):1-12 | DOI: 10.56112/psc.2022.2.01  

Článek prezentuje výsledky geodeticko-topografického průzkumu zaniklé středověké vsi Horní Lhotka u Malotic (střední Čechy, okres Kolín) a také rozbor jejího sídelně-historického kontextu. Intravilán i zázemí vsi zarostly lesem, v němž se dobře dochovaly terénní pozůstatky zástavby i plužiny. Dochované relikty umožňují rekonstruovat sídelní formu, uspořádání jednotlivých usedlostí a místy i jejich vnitřní dispozici. Strukturu plužiny se podařilo rozpoznat a typologicky klasifikovat díky leteckému skenování zemského povrchu. Ves měla geometricky pravidelnou návesní formu a traťovou plužinu s částečnou záhumenicovou návazností. Vznikla jako pozdní doplnění...

K podobě a proměnám kostela sv. Jakuba Většího v Želenicích

On the Appearance and Changes of the Church of Saint James the Greater in Želenice

Eva Volfová, Jan Žižka

Památky středních Čech 2022, 36(2):13-36 | DOI: 10.56112/psc.2022.2.02  

Kostel svatého Jakuba Většího v Želenicích na Slánsku již poměrně dlouho náleží mezi známé románské kostely středních Čech. Jeho hlubší zkoumání umožnila celková obnova, realizovaná v roce 2013. Z velké části ve zdivu dochovaná románská loď se zdivem provedeným z řad pískovcových kvádrů, střídajících se s vrstvami opukových kvádříků, se od jiných románských kostelů liší poněkud protáhlým půdorysem, proporcemi fasád s kamenicky ne zcela obvykle provedenými okenním otvory. Pozoruhodné jsou i další stavební etapy kostela - pěti stranami osmiúhelníku uzavřený presbytář bez nárožních opěráků, stejně široký jako loď, změněný vrcholně gotickou přestavbou...

Středověké fortifikace mezi Lomcem a Třebonínem u Čáslavi

Medieval Fortifications betweens Lomec and Třebonín near Čáslav

Jan Kypta, Filip Laval, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný

Památky středních Čech 2022, 36(2):37-49 | DOI: 10.56112/psc.2022.2.03  

Předmětem článku jsou tři středověké fortifikace ležící jihozápadně od Čáslavi (okres Kutná Hora). Lesem pohlcená sídla jsou v krajině snadno identifikovatelná podle výrazných reliktů obvodového opevnění. Na popis lokalit navazuje diskuse o jejich účelu a dataci. Součástí obrazového doprovodu jsou detailní situační plány. Dvě z fortifikací lze interpretovat jako nedostavěné menší hrady. Třetí lokalita představuje charakteristický příklad opevněného sídla nižší šlechty.

Vybavení kláštera v Sedlci v poslední fázi jeho existence. Inventář z roku 1784

The Sedlec Monastery Furnishings from the Last Stage of Its Existence. The Inventory of Valuables of 1784

Alena Nachtmannová

Památky středních Čech 2022, 36(2):50-64 | DOI: 10.56112/psc.2022.2.04  

Klášter v Sedlci vznikl ve 40. letech 12. století. Jeho největší rozkvět pak spadá do období 14. století, kdy těžil z bohatství Kutné Hory. Během husitského hnutí byl klášter zničen a od poloviny 15. století se cisterciáci pokoušeli klášter obnovit. Druhé období rozkvětu nastalo na přelomu 17. a 18. století za vlády opata Snopka. Tehdy byl klášter zásadně přestavěn, včetně klášterního kostela. V roce 1783 byl však klášter z rozhodnutí císaře Josefa II. zrušen. V rámci procesu zrušení byl pořízen soupis cenného movitého majetku. Ten je také hlavní předmětem tohoto příspěvku, neboť představuje poslední momentku z doby existence kláštera, přičemž zachycuje...

K podobě kostela sv. Petra a Pavla ve Zdislavicích v 80. letech 17. století

On the Appearance of the Church of Saints Peter and Paul in Zdislavice in the 1680s

Jindřich Nusek

Památky středních Čech 2022, 36(2):65-70 | DOI: 10.56112/psc.2022.2.05  

Článek připomíná dva klíčové stavební plány z rodového archivu Auerspergů ve vídeňském Haus-, Hof- und Staatsarchiv, které zachycují půdorys kostela sv. Petra a Pavla ve Zdislavicích (okres Benešov) k roku 1686 a nárys s jeho západním a jižním průčelím zřejmě z téhož roku. S využitím plánů a dalších materiálů pak příspěvek sleduje vývoj kostela po požáru z května 1699, kdy byl do roku 1701 obnoven a až v roce 1839 opatřen klenutým stropem. A následně se text snaží rozlišit v současné podobě kostela prvky původní raně barokní novostavby. Plány zdislavického kostela, budovaného patronkou Františkou Benignou z Weissenwolfu zřejmě k roku 1686, tak hodnotně...

Restaurovaná mozaika na kostele sv. Šimona a Judy v Dolíně

Tereza Cachová

Památky středních Čech 2022, 36(2):71-72  

Archeologické objevy na trase obchvatu Slaného

Zdeněk Kuchyňka

Památky středních Čech 2022, 36(2):73  

Vzpomínka na PhDr. Zoru Dvořákovou

Vojtěch Láska

Památky středních Čech 2022, 36(2):74  

Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2021)

Dita Roubíčková (ed.)

Památky středních Čech 2022, 36(2):75-80