Památky středních Čech, 2024 (roč. 38), číslo 2
Studie
Nové poznatky o stavební historii Starého zámku v Hořovicích
New Findings about the Building History of the Hořovice Old Castle
Alfréd Schubert, Jan Veselý
Památky středních Čech 2024, 38(2)
Článek je věnován dějinám a stavebnímu vývoji mnohokrát přestavěného Starého zámku v Hořovicích, který byl původně středověkou tvrzí. Prezentovány jsou výsledky archivní rešerše a stavebněhistorického průzkumu doplněného dendrochronologickou analýzou vybraných dřevěných prvků. Fortifikační stavba prošla mnoha proměnami a má dnes podobu jednopatrového trojkřídlého zámku. Hlavním smyslem článku je upozornění na doposud nerozpoznanou existenci značné části původního zdiva čtyřhranné věže. Kromě jiného je popsána i místnost, která pravděpodobně sloužila jako kaple. Součástí příspěvku je také informace o málo známých tzv. pivovarských sklepích a 90...
Měšťané v kostele, kostel ve městě
Kostel sv. Bartoloměje v Rakovníku a jeho historický vývoj v kontextu městského života od středověku do poloviny 19. století
Burghers in the Church, a Church in the Town
Church of St Bartholomew in Rakovník and Its Historical Development in the Context of the Town Life from the Middle Ages to the Mid-19th Century
Alena Nachtmannová
Památky středních Čech 2024, 38(2)
Článek se zaměřuje na kostel sv. Bartoloměje v Rakovníku a jeho historickou úlohu v rámci sociální struktury města. Analyzuje vývoj kostela od středověku do poloviny 19. století a zkoumá jeho funkci jako náboženského, kulturního a společenského centra města. Kostel představoval nejen duchovní prostor, ale také místo společenských setkání, městských obřadů a symbol městské identity. Studie čerpá především z archivních pramenů městského a děkanského archivu Rakovníka.
Materiálie
Zdroj kamene pro portály městských bran v Berouně
Source of Stone for the Portals of Town Gates in Beroun
Filip Facincani, Jan Zavřel, Vladimír Žáček
Památky středních Čech 2024, 38(2)
Příspěvek navazuje na nedávno vydanou studii prvního z autorů tohoto článku, zabývající se interpretací kamenických značek, které se nacházejí na portálech městských bran města Berouna. Představované výsledky petrografického průzkumu dokládají, že kámen pro portály berounských bran byl těžen v lomech vrchu Knihov u Zdic, vzdáleného od centra Berouna zhruba 10 kilometrů vzdušnou čarou. Součástí výzkumu byla také lokalizace dalších lomů, které byly dle účtů z počátku 16. století těženy pro opravy městského opevnění.
Nove zjištěná tvrziště na Kolínsku
Newly Identified Fortified Manors in the Kolín Region
Jan Kypta, Jiří Marounek
Památky středních Čech 2024, 38(2)
Předmětem článku jsou dvě nově identifikovaná tvrziště na Kolínsku. Drobná fortifikace mezi vesnicemi Pašinka a Bohouňovice dosud nebyla v literatuře zmíněna. Jedná se o tvrziště situované při výrazné terénní hraně nad údolím říčky Polepky. Ohrazeno je valem a příkopem. Druhé nově identifikované tvrziště leží u kostela ve vsi Drahobudice. Dochovalo se v silně poškozeném stavu, protože je téměř kompletně převrstveno zástavbou z 18. až 20. století. Tato fortifikace není v literatuře neznámá, byla však hypoteticky považována za raně středověké hradiště. Článek přináší plánovou dokumentaci obou lokalit.
Ševčinský důl v Příbrami – Březových Horách Příspěvek k 10. výročí od prohlášení za národní kulturní památku
The Ševčin Mine in Příbram – Březové Hory
Contribution to the 10th Anniversary of the Designation as the National Cultural Monument
Josef Velfl, Jan Pešta
Památky středních Čech 2024, 38(2)
Mezi nejvýznamnější technické památky Středočeského kraje náleží soubor hornických staveb v Příbrami – Březových Horách, právě před deseti lety prohlášený za národní kulturní památku (NKP). V souboru těchto památek zaujímá zvláštní místo bývalý Ševčinský důl, zaražený v roce 1813 na místě starších důlních děl. Většina z jeho staveb, právem poutajících pozornost (šachetní budova, strojovna, cáchovna), pochází z přelomu 70. a 80. let 19. století. Ševčinský důl se také stal jádrem postupně se rozvíjejícího Hornického muzea Příbram. Článek představuje architektonické, technické i památkové hodnoty areálu na pozadí dějin březohorského revíru.