Památky středních Čech - Nejnovější články
Výsledky 1 až 30 z 39:
Bibliografie Jana ŽižkyKronika
Bibliography of Jan Žižka
Památky středních Čech 2025, 39(1)
Památkář by měl být osobnost
Rozhovor s Janem ŽižkouKronika
The Preservationist should be a Personality
Interview with Jan Žižka
Vít Jesenský, Jan Žižka
Památky středních Čech 2025, 39(1)
Jan Žižka sedmdesátníkemKronika
Jan Žižka turns seventy
Eva Volfová
Památky středních Čech 2025, 39(1)
Z opravy fasády fary při kostele Zvěstování Panny Marie v MaršovicíchZprávy
From the Repair of the Facade of the Parsonage of the Church of the Annunciation to the Virgin Mary in Maršovice
Dagmar Primusová
Památky středních Čech 2025, 39(1)
Budova fary v Maršovicích (okres Benešov) vznikla na počátku 18. století jako barokní novostavba a později nebyla výrazněji upravována. Uvolňující se střešní krytina a omítky fasád ohrožovaly provoz na místní komunikaci, která prochází před průčelím. Tato situace se změnila díky novému vlastníkovi – Charitě Nový Knín, která v roce 2021 připravila projekt celkové obnovy a úprav pro účely zázemí sociálních služeb a zajistila spolufinancování z programu IROP. Následně byla realizována celková obnova, která byla dokončená koncem roku 2023.
Poznatky z opravy fasád k barokní podobě objektu čp. 45 v Krásné Hoře nad VltavouZprávy
Findings from the Baroque Repair of the Facades of House no. 45 in Krásná Hora nad Vltavou
Jindřiška Černochová
Památky středních Čech 2025, 39(1)
Renesanční tvrz v Krásné Hoře nad Vltavou byla raně barokně přestavěna nejspíše na správní objekt, klasicistně pak byla upravena a dostavěna na sýpku. Oprava v letech 2021–2022 přinesla nové informace k nepříliš známé barokní stavební etapě objektu.
Bývalý špitál sv. Alžběty v Lysé nad LabemZprávy
The Former Hospital of St Elisabeth in Lysá nad Labem
Eva Zápalková
Památky středních Čech 2025, 39(1)
Článek přináší poznatky o Muzeu Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem, který vznikl jako pozdně barokní ženský špitál na základech starší stavby. Odkrývá souvislosti jeho vzniku, původní špitální řád a provoz, vazbu na špitál sv. Kříže na Karlově a okolnosti ukončení jeho provozu v roce 1805. Sleduje v 19. století jeho osud jako stavby pronajímané pro nejrůznější účely, začátek 20. století byl příznivým milníkem, neboť se objekt dostal do rukou obce a získal řádnou náplň jako Obecní spořitelna. Celková rekonstrukce v roce 2015 přinesla množství autentických nálezů, které dotvářejí plastický obraz o tomto více jak dvousetpadesátiletém objektu, nejdůležitější...
Nahovětvec dvoudomý v areálu Evangelického sboru v Lysé nad Labem, aneb příběh jednoho stromu v městské památkové zóněMateriálie
The Kentucky Coffee Tree on the Premises of the Evangelical Congregation in Lysá nad Labem or the History of a Tree in the Urban Conservation Area
Stanislav Svoboda
Památky středních Čech 2025, 39(1)
Krátký příspěvek se snaží na konkrétním příkladu památného stromu nahovětevce dvoudomého, rostoucího v areálu kulturní památky Evangelického sboru v Lysé nad Labem, ukázat cesty, jak se introdukované dřeviny mohly na přelomu 19. a 20. století šířit na venkově, mimo aristokratické či průmyslnické zahrady a parky. Pozoruhodné přitom je, že v daném případě se jednalo o tři exempláře jednoho druhu a patrně stejného stáří, z nichž každý měl jiné místo určení.
O málo známých příkladech raně gotického tesaného rostlinného dekoru 13. století na KutnohorskuMateriálie
On the Little-Known Examples of Early Gothic Chiselled Vegetable Décor in Kutná Hora District in the 13th Century
Pavel Kroupa
Památky středních Čech 2025, 39(1)
Obsahem článku je rozbor raně gotického tesaného rostlinného dekoru na portálech kostela sv. Bartoloměje v Okřesanči a kostela sv. Petra a Pavla ve Slavošově na Kutnohorsku. Z analýzy dekoru portálu kostela v Okřesanči je zřejmé, že je dílem hutě působící na stavbě kostela sv. Bartoloměje v Kolíně nad Labem. Jedná se o rostlinný dekor naturalistického typu z pokročilé druhé poloviny 13. století. Rostlinný dekor portálu ve Slavošově je silně poškozený. S určitou mírou pravděpodobnosti lze usuzovat, že jde o rostlinný dekor generalizovaného typu pocházející z období kolem poloviny 13. století.
Exkurz: Zámek s kaplí Nejsvětější Trojice v Dobřejovicích kolem roku 1700Studie
The Castle with the Holy Trinity Chapel in Dobřejovice around 1700
Pavel Zahradník
Památky středních Čech 2025, 39(1)
Článek se věnuje kapli Nejsvětější Trojice v Dobřejovicích u Prahy, jež je stavebně součástí tamního zámku. Zámek dal z dosavadní tvrze přestavět kolem roku 1700 hrabě František Karel Přehořovský z Kvasejovic, jemuž (a jeho manželce) dobřejovické panství tehdy patřilo. Architektem, který pro hraběte Přehořovského pracoval a byl autorem jeho nejvýznamnějších staveb (palác čp. 347/III v Praze na Malé Straně, piaristický klášter s kostelem v Benešově), byl Giovanni Battista Alliprandi. Zatím však nedovedeme s jistotou říci, kdo byl projektantem dobřejovické zámecké kaple, ve své době zjevně velmi oceňované.
K identifikaci středověkého jádra zámku v DobřejovicíchStudie
On the Identification of the Medieval Heart of Dobřejovice Castle
Jan Pešta
Památky středních Čech 2025, 39(1)
Článek je zaměřen na nové poznatky ze stavebněhistorického průzkumu dosud blíže nezkoumaného zámku v Dobřejovicích (okres Praha-východ). Jádrem dnešní nenápadné, střídmé a ve své podobě převážně barokní čtyřkřídlé stavby je gotická vodní tvrz téměř čtvercového půdorysu. Podařilo se identifikovat nevelké, avšak průkazné pozůstatky středověké stavby, které umožňují rámcovou rekonstrukci sídla. Hlavním přínosem článku je upozornění na existenci dosud neznámé tvrze, která rozšiřuje naše povědomí o husté síti středověkých feudálních sídel v blízkém pražském okolí.
Nové poznatky o proměnách kostela Nanebevzetí Panny Marie v ObděnicíchStudie
New Findings about the Transformations of the Church of the Assumption of the Virgin Mary in Obděnice
Jan Veselý
Památky středních Čech 2025, 39(1)
Při nedávné obnově stropu a výmalby stěn kostela Nanebevzetí Panny Marie v Obděnicích (okres Příbram) byla nalezena a obnovena iluzivní výmalba stěn lodi, tvořící jeden architektonický celek s kazetovým stropem z let 1891–1893. Restaurátorský průzkum v presbytáři potvrdil existenci pozdně renesanční výmalby z doby Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Nově byla dokumentována původní podoba vítězného oblouku zaniklé románské apsidy. Podařilo se též podrobněji porozumět složitějšímu vývoji pravého okna v jižní stěně románské lodi kostela.
Klášterní Skalice
Proměny cisterciáckého kláštera od středověku k moderní době v písemných pramenechStudie
Klášterní Skalice
The Transformation of the Cistercian Monastery from the Middle Ages to Modern Times
Alena Nachtmannová
Památky středních Čech 2025, 39(1)
Cisterciácký klášter v Klášterní Skalici byl nejmladším založením tohoto řádu v našich zemích, přesto se mělo jednat o významnou instituci, nad níž převzal osobní patronaci Václav IV. Tomu odpovídaly jak rozměry započatých staveb, tak jejich umělecká úroveň. Klášter však nebyl dokončen a za husitství zanikl. V 15. a 16. století se odehrálo několik pokusů o jeho obnovu ze strany okolních katolických šlechticů, či mateřského kláštera v Sedlci u Kutné Hory, žádný však nebyl úspěšný. Teprve po Bílé hoře se v rámci rekatolizačního úsilí podařilo obnovit zdejší řeholní komunitu a vystavěny byly také některé objekty konventu. Ani zdaleka však nebylo dosaženo...
Hrochův Hrádek u BřezniceStudie
Hrochův Hrádek near Březnice
Vladislav Razím, Jiří Marounek
Památky středních Čech 2025, 39(1)
Článek přináší výsledky průzkumu a dokumentace pozůstatků věžové tvrze (či hrádku) Hrochův Hrádek (okres Příbram). Upozorňuje také na dosud bezvýsledné snahy o konzervaci stavby a rychlý úbytek zdiva i vypovídací hodnoty. Věž byla vystavena patrně v průběhu 1. poloviny 14. století v areálu opuštěného raně středověkého hradiště, kterému se věnuje druhá část práce.
Ševčinský důl v Příbrami – Březových Horách Příspěvek k 10. výročí od prohlášení za národní kulturní památkuMateriálie
The Ševčin Mine in Příbram – Březové Hory
Contribution to the 10th Anniversary of the Designation as the National Cultural Monument
Josef Velfl, Jan Pešta
Památky středních Čech 2024, 38(2)
Mezi nejvýznamnější technické památky Středočeského kraje náleží soubor hornických staveb v Příbrami – Březových Horách, právě před deseti lety prohlášený za národní kulturní památku (NKP). V souboru těchto památek zaujímá zvláštní místo bývalý Ševčinský důl, zaražený v roce 1813 na místě starších důlních děl. Většina z jeho staveb, právem poutajících pozornost (šachetní budova, strojovna, cáchovna), pochází z přelomu 70. a 80. let 19. století. Ševčinský důl se také stal jádrem postupně se rozvíjejícího Hornického muzea Příbram. Článek představuje architektonické, technické i památkové hodnoty areálu na pozadí dějin březohorského revíru.
Nove zjištěná tvrziště na KolínskuMateriálie
Newly Identified Fortified Manors in the Kolín Region
Jan Kypta, Jiří Marounek
Památky středních Čech 2024, 38(2)
Předmětem článku jsou dvě nově identifikovaná tvrziště na Kolínsku. Drobná fortifikace mezi vesnicemi Pašinka a Bohouňovice dosud nebyla v literatuře zmíněna. Jedná se o tvrziště situované při výrazné terénní hraně nad údolím říčky Polepky. Ohrazeno je valem a příkopem. Druhé nově identifikované tvrziště leží u kostela ve vsi Drahobudice. Dochovalo se v silně poškozeném stavu, protože je téměř kompletně převrstveno zástavbou z 18. až 20. století. Tato fortifikace není v literatuře neznámá, byla však hypoteticky považována za raně středověké hradiště. Článek přináší plánovou dokumentaci obou lokalit.
Zdroj kamene pro portály městských bran v BerouněMateriálie
Source of Stone for the Portals of Town Gates in Beroun
Filip Facincani, Jan Zavřel, Vladimír Žáček
Památky středních Čech 2024, 38(2)
Příspěvek navazuje na nedávno vydanou studii prvního z autorů tohoto článku, zabývající se interpretací kamenických značek, které se nacházejí na portálech městských bran města Berouna. Představované výsledky petrografického průzkumu dokládají, že kámen pro portály berounských bran byl těžen v lomech vrchu Knihov u Zdic, vzdáleného od centra Berouna zhruba 10 kilometrů vzdušnou čarou. Součástí výzkumu byla také lokalizace dalších lomů, které byly dle účtů z počátku 16. století těženy pro opravy městského opevnění.
Měšťané v kostele, kostel ve městě
Kostel sv. Bartoloměje v Rakovníku a jeho historický vývoj v kontextu městského života od středověku do poloviny 19. stoletíStudie
Burghers in the Church, a Church in the Town
Church of St Bartholomew in Rakovník and Its Historical Development in the Context of the Town Life from the Middle Ages to the Mid-19th Century
Alena Nachtmannová
Památky středních Čech 2024, 38(2)
Článek se zaměřuje na kostel sv. Bartoloměje v Rakovníku a jeho historickou úlohu v rámci sociální struktury města. Analyzuje vývoj kostela od středověku do poloviny 19. století a zkoumá jeho funkci jako náboženského, kulturního a společenského centra města. Kostel představoval nejen duchovní prostor, ale také místo společenských setkání, městských obřadů a symbol městské identity. Studie čerpá především z archivních pramenů městského a děkanského archivu Rakovníka.
Nové poznatky o stavební historii Starého zámku v HořovicíchStudie
New Findings about the Building History of the Hořovice Old Castle
Alfréd Schubert, Jan Veselý
Památky středních Čech 2024, 38(2)
Článek je věnován dějinám a stavebnímu vývoji mnohokrát přestavěného Starého zámku v Hořovicích, který byl původně středověkou tvrzí. Prezentovány jsou výsledky archivní rešerše a stavebněhistorického průzkumu doplněného dendrochronologickou analýzou vybraných dřevěných prvků. Fortifikační stavba prošla mnoha proměnami a má dnes podobu jednopatrového trojkřídlého zámku. Hlavním smyslem článku je upozornění na doposud nerozpoznanou existenci značné části původního zdiva čtyřhranné věže. Kromě jiného je popsána i místnost, která pravděpodobně sloužila jako kaple. Součástí příspěvku je také informace o málo známých tzv. pivovarských sklepích a 90...
EUROPA NOSTRA 2023 – Významné ocenění obnovy parostrojního pivovaru v LobčiZprávy
EUROPA NOSTRA 2023 – A Significant Award for the Renovation of the Steam-Powered
Brewery in Lobeč
Jana Berková
Památky středních Čech 2024, 38(1) 
Záchrana areálu tzv. „Satranova“ vodního mlýna ve VepřkuZprávy
The Rescue of the ‘Satran’ Watermill Compound in Vepřek
Markéta Hanzlíková
Památky středních Čech 2024, 38(1)
Triptych sochaře Aloise Maxe Kroupy na radnici v MělníkuMateriálie
The Triptych of the Sculptor Alois Max Kroupa on the Mělník Town Hall
Pavel Kroupa
Památky středních Čech 2024, 38(1)
Radějovice, Sulice – svazky úvozu a další stopy starých cest v kontextu památkové péče o krajinu ve středních ČecháchMateriálie
Radejovice, Sulice – Clusters of Sunken Lanes and Other Traces of Old Roads in the Context of the Historic Preservation of the Central Bohemian Landscape
Vojtěch Láska
Památky středních Čech 2024, 38(1)
Hrad Valdek na přelomu 19. a 20. století – proměna zřícenin hradu v romantickou středověkou kulisuMateriálie
Valdek Castle at the Turn of the 19th and 20th Centuries – the Transformation of the Castle Ruins into a Romantic Medieval Backdrop
Lukáš Slabý
Památky středních Čech 2024, 38(1)
Fara v Popovičkách
Stavební proměny objektu motivované jeho hospodářskou a duchovně-správní rolíStudie
The Popovicky Parish Building
The Structural Changes of the Building Motivated by Its Economic and Spiritual-Administrative Role
Filip Facincani, Kryštof Loub
Památky středních Čech 2024, 38(1)
Kostel sv. Bartoloměje v Bylanech, jeho chórová věž a hřbitovní areálStudie
St Bartholomew’s Church in Bylany, with the Choir Tower and Cemetery
Karel Kibic ml., Vladimír Jakub Mrvík
Památky středních Čech 2024, 38(1)
Předkládaný text shrnuje nová zjištění z archivního průzkumu a průzkumu stavby samé. V jádru gotický kostel s pravoúhlým presbytářem, jaké se v regionu stavěly ve 2. polovině 13. století, byl přestavěn a rozšířen k západu v letech 1769–1771. V pozdně barokní podobě pak zůstal až na dílčí úpravy (sakristie a schodiště) zachován podnes. Zájem vyvolává především věz nad pravoúhlým chórem (presbytářem). Chórové věže jsou v Cechách výjimečné a jak prokázaly předchozí výzkumy, téměř vždy jsou v regionu vázané na činnost cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Bylany však do jeho sféry nespadají. Chórová věž v Bylanech není středověká,...
Budova arciděkanství při kostele sv. Bartoloměje v KolíněStudie
The Archdeaconry of St Bartholomew’s Church in Kolín
Jana Pařízková Čevonová, Jindřich Záhorka
Památky středních Čech 2024, 38(1)
Příspěvek shrnuje dosavadní poznatky ke stavebnímu vývoji budovy arciděkanství (Brandlova ul. čp. 25) při kostele sv. Bartoloměje v Kolíně na základě výsledku stavebně historického průzkumu z let 2014–2015 a jeho aktualizace při rekonstrukci domu v roce 2015. Vymezuje rozsah středověké fary odpovídající dnešnímu a navrhuje upřesnění datování stěžejní etapy výstavby do osmdesátých let 14. století, v přímé návaznosti na budování presbytáře kostela sv. Bartoloměje. Dále kromě vymezení barokní a klasicistní stavební etapy poukazuje na blízkou souvislost koncepce obnovy očištění fasád děkanství s puristickou rekonstrukcí kostela.
Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2022)Z odborné literatury
Dita Roubíčková (ed.)
Památky středních Čech 2023, 37(2):58-64
Prof. PhDr. Petr Sommer, DSc.Kronika
Vladislav Razím
Památky středních Čech 2023, 37(2):57
Restaurování dveří z původního kostela Nanebevzetí Panny Marie v KladněZprávy
Zdeněk Kuchyňka
Památky středních Čech 2023, 37(2):54-56
Reinterpretace kamenických značek městských bran v Berouně. Příspěvek k teorii lomových značek v Evropském kontextuMateriálie
Reinterpretation of the Mason's Marks on the Beroun Town Gates
Filip Facincani
Památky středních Čech 2023, 37(2):45-53 | DOI: 10.56112/psc.2023.2.04
Příspěvek se věnuje tématu lomových značek a je rozdělen na dvě části. Praktická část reinterpretuje soubor kamenických značek ve tvaru schematizované špic-plošiny, evidovaných na portálech městských bran v Berouně a plošně přijímaných za značky osobně-účetního charakteru. Nově se pokouší doložit lomový původ zkoumaných značek, a tedy je považuje za funkční značení vzniklé v kamenolomu. Teoretická část shromažďuje základní badatelská stanoviska k tématu lomových značek a míry opracování dodávaného stavebního kamene, a to napříč geografickými a časovými hranicemi tak, aby berounský příklad ukotvila v zahraničním diskurzu.