Historie časopisu

1985–1993

První číslo sborníku Památky středních Čech vyšlo v roce 1985 a vydalo je Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje. U jeho zrodu stály významné osobnosti oboru, například Emanuel Poche, Dobroslav Líbal, Michaela Glosová, František Kašička, Oldřich Rada, František Kavka, Pavel Kroupa, Ivo Hlobil, Ivan Hlaváček či Věra Kuthanová. Prvním šéfredaktorem se stal Karel Friedl a výkonnou redaktorkou Marie Morávková. Sborník v tomto období vydávalo středisko, jehož název prošel několika změnami tak, jak to určoval vývoj památkové organizace.

Ideou zakladatelů bylo obohatit spektrum uměnovědných a historických časopisů, rozšířit možnosti publikování odborných článků o památkách a památkové péči, včetně témat věnovaných poznání konkrétních staveb a uměleckých či památkově významných předmětů ve středních Čechách, a prohloubit informovanost nejen specialistů, ale i zájemců z řad širší veřejnosti o výsledcích soustavného bádání a aktuálním dění v oboru. Obsahovým těžištěm byly již od počátku odborné studie, doplněné recenzemi, diskusemi, zprávami a kronikou. Zvláštní pozornost byla věnována zmíněným zprávám. Jednalo se o krátká sdělení zpřístupňující zjištění z operativních průzkumů prováděných během oprav památek, která ovšem právě pro svou aktuálnost mohla posunout bádání v oboru. Nutno podotknout, že jejich autory často byli nositelé dnes zvučných jmen památkové péče – třeba již zmíněný Pavel Kroupa, dále Petr Chotěbor, Jan Žižka, Jiří Mrázek či později příkladně Michael Rykl nebo Jiří Úlovec. Ve svých začátcích vycházel sborník nepravidelně a do roku 1993 vyšlo jeho prvních šest svazků. Zásadní studie zde publikovaly i další významné osobnosti českého dějepisu umění a památkové péče. Kromě zmíněných legend českých dějin umění, stojících při zrodu časopisu, to byli například Vladislav Razím, Jan Sommer, Jiří Varhaník, Petr Macek či Květa Křížová. Sborník vycházel v černobílé variantě a formátu A5. Jeho grafickou slabinou byla mizivá možnost reprodukování rozměrnější plánové dokumentace.

1993–1999

Od roku 1991 se sborník proměnil v časopis, který vydával Památkový ústavu středních Čech v Praze. Důležitým mezníkem ve vývoji byla změna na pozici hlavního šéfredaktora, kterým se už během roku 1992 stal Vladislav Razím. Jeho novou vizí byl důraz na aktuálnost časopisu, s čímž souvisela také jeho „vizáž“. Památky středních Čech měly od této chvíle vycházet podle potřeby i několikrát ročně, ovšem v „tenčí variantě“ přibližně stejného formátu. Velmi rychle se však vydání jednotlivých čísel ustálilo na dvou číslech v roce, a to s podtitulem „Zpravodaj Památkového ústavu středních Čech v Praze“. Jeho přispěvateli byli z logiky věci převážně pracovníci památkového ústavu, které však často doplnili externisté. Do konce roku 1998 tak vyšlo 12 čísel v šesti ročnících a od roku 1994 zde byla jednou ročně zveřejněna také Zpráva o činnosti Památkového ústavu středních Čech a cenná bibliografická rubrika Památky středních Čech v odborném tisku. Během uvedeného období došlo ke změně ve funkci výkonné redaktorky/výkonného redaktora, kterým se na krátkou dobu stal Jan Sommer, vzápětí vystřídaný Olgou Klapetkovou. K členům redakční rady patřili třeba Jiří Mrázek či dlouholetý ředitel pracoviště Vojtěch Láska.

V roce 1998 začala samostatně vycházet Výroční zpráva, jejíž forma a obsah se postupně ustálily v podobě dnes již legendární „Ročenky“, která od roku 2003 podrobně informuje o aktivitách našeho pracoviště.

1999–dosud

Rok 1999 přinesl zásadní posun v grafické podobě časopisu, který nadále vycházel již pravidelně dvakrát do roka. Od prvního čísla v roce 1999 byl také tištěn na kvalitnějším papíře a ve větším formátu A4. Tato změna přinesla především širší možnosti obrazových a mapových příloh, tolik potřebných pro kvalitní odborné studie. Památky středních Čech od té chvíle přestaly být zpravodajem. V redakční radě zasedl další dlouholetý pracovník ústavu a jeho pozdější ředitel Jan Žižka. V roce 2003 byl Státní památkový ústav transformován v Národní památkový ústav a vydavatelem časopisu se stalo jeho středočeské územní odborné pracoviště se sídlem v Praze. Podoba i obsahová stránka se na dlouhá léta stabilizovaly a časopis si získal poměrně široké spektrum přispěvatelů nejen z řad pracovníků ústavu, ale i mezi externisty. V roce 2021 odešel z funkce šéfredaktora Vladislav Razím, avšak redakční rada zůstala i nadále beze změn. Kromě výkonné redaktorky Olgy Klapetkové v ní zasedá Vladislav Razím, Jan Žižka, Milena Hauserová, Richard Biegel, Jana Berková, Alfréd Šubert, Vladimír Ryšlink, Zdeněk Kuchyňka, Pavel Kroupa, Květa Křížová, Miroslav Brožovský a Jan Pešta. Šéfredaktorkou se stala Hana Prixová Dvorská. Obsah se postupně ustálil na oddílu věnovaném studiím, dále materiáliím, zprávám a recenzím. Příležitostně je zařazena kronika, či polemické příspěvky z oboru.