Památky středních Čech, 2021 (roč. 35), číslo 1

Studie

Tetín v hledáčku rané památkové péče

Tetín in the Viewfinder of Early Heritage Care

Jaroslav Horáček

Památky středních Čech 2021, 35(1):1-7 | DOI: 10.56112/psc.2021.1.01  

V polovině 50. let 19. století došlo ke jmenování krajských konzervátorů Ústřední komise pro zkoumání a zachování stavebních památek ve Vídni (k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale in Wien), mezi nimiž byl ustaven jako první Jan Erazim Vocel, konzervátor pro hlavní město Prahu. Posléze se Ústřední komise rozhodla jmenovat architekta Bernharda Gruebera na post korespondenta pro Čechy, který má přispívat k činnosti konzervátorů. Jedním z příkladů vzájemné součinnosti konzervátora a korespondenta vykresluje případ lokality Tetín (okres Beroun). V letech 1856-1857 se Tetín dostal do hledáčku jmenovaných mužů v souvislosti...

Raně novověký hostinec v Kněževsi u Rakovníka

Early Modern Inn in Kněževes near Rakovník

Jan Veselý, Alena Nachtmannová, Jan Kypta

Památky středních Čech 2021, 35(1):8-36 | DOI: 10.56112/psc.2021.1.02  

Článek je věnován dějinám a stavebnímu vývoji hostince v městysu Kněževes (okres Rakovník), který byl ve středověku a raném novověku vesnicí. Prezentovány jsou výsledky archivní rešerše a komplexního stavebněhistorického průzkumu, včetně dendrochronologické analýzy několika konstrukcí. Jednopatrová budova se zděným přízemím a roubeným horním podlažím vznikla na přelomu 17. a 18. století. Hostinec prošel složitým stavebním vývojem. Hlavním cílem článku je rekonstrukce původní vnitřní dispozice se zřetelem k funkčnímu určení jednotlivých místností. Hodnotu památky umocňují dřevěné konstrukce z přelomu 17. a 18. století, zvláště krov a strop hostinského sálu.

Zaniklý zámeček v Chlumu u Dolní Lomnice

Former Palace in Chlum near Dolní Lomnice

Jiří Úlovec

Památky středních Čech 2021, 35(1):37-46 | DOI: 10.56112/psc.2021.1.03  

Příspěvek pojednává o zaniklém zámečku v bývalé vsi Chlum (okres Praha-východ). Po vytvoření statku v roce 1762 byl ve starším poplužním dvoře vystavěn zámek, obdélná patrová budova, krytá valbovou střechou a stojící v západním křídle poplužního dvora. Původní trojdílná dispozice se vstupní halou, schodištěm do patra a místnostmi po bocích byla později zvětšena o severní podsklepenou část. V dubnu 1939, za tehdejšího majitele statku Theodora Svobody, byl vypracován projekt na úpravu zámku a jeho rozšíření o samostatnou budovu čajovny a vily. Zámek se v této podobě dochoval až do počátku 21. století. Po roce 1948 byl využíván k hospodářským a obytným...

K podobě dvora se zámkem v Chlumu u Dolní Lomnice

On the Homestead and Castle in Chlum near Dolní Lomnice

Jan Žižka

Památky středních Čech 2021, 35(1):47-51 | DOI: 10.56112/psc.2021.1.04  

Po roce 2012 zanikl beze stop dvůr se zámeckou budovou v Chlumu u Dolní Lomnice (okres Praha-východ). Krátce před tím se podařilo provést rámcový průzkum dvora. Z něho vycházející příspěvek charakterizuje jeho celkové uspořádání a podobu, stáří i stavební úpravy jednotlivých obytných a hospodářských budov.

Nové poznatky o novogotické přestavbě zámku Konopiště

New knowledge about the neo-Gothic reconstruction of the Konopiště CastleNew

Lukáš Slabý

Památky středních Čech 2021, 35(1):52-60 | DOI: 10.56112/psc.2021.1.05  

Dosud byly novogotické úpravy zámku Konopiště (okres Benešov) připisovány architektovi Josefovi Mockerovi, který se na konci 19. století zhostil celkové rekonstrukce a přestavby zámku pro Františka Ferdinanda ďEste. Tento článek však na základě ikonografických pramenů přináší důkazy o tom, že Konopiště bylo historizujícími slohy ovlivněno již dříve. Za pomoci dobových fotografií a vyobrazení přináší studie svědectví o první novogotické podobě zámku Konopiště z časů, kdy jej vlastnil rod Lobkoviců.

Materiálie

Z průzkumů tvrzišť Vlašimska

Research of Fortified Manors in the Vlašim Region

Jan Kypta, Filip Laval, Jiří Marounek

Památky středních Čech 2021, 35(1):61-70 | DOI: 10.56112/psc.2021.1.06  

Pozornost je věnována pěti lokalitám v okresech Benešov a Tábor, z nichž čtyři patří mezi tvrziště. Pátou, která byla původně také považována za tvrziště, je nutné na základě širší komparace interpretovat jako pozůstatky těžební činnosti. Hlavním účelem článku je prezentace přesných zaměření terénních reliktů. Mezi pojednávanými příklady jsou zastoupena tvrziště situovaná ve vesnických jádrech i samostatně ve volné krajině.

Raný zánik městského opevnění v Žebráku

Early Termination of the Žebrák Town Walls

Alena Nachtmannová, Vladislav Razím

Památky středních Čech 2021, 35(1):71-76 | DOI: 10.56112/psc.2021.1.07  

Městečko Žebrák (okres Beroun) je pozoruhodné několika událostmi, které úzce souvisejí s jeho středověkým opevněním. Roku 1377 těžili královští úředníci kámen na stavbu městských hradeb bezohledně přímo na polích místního faráře, která tím poničili. Když byly hradby postaveny, došlo k dílčím urbanistickým změnám, na něž měšťané rychle zareagovali částečným záborem pozemků stejného faráře. Roku 1532 postihl Žebrák prudký noční požár, kterému na poslední chvíli unikl král Ferdinand I., který zde právě nocoval. Požár způsobil tak vážné poškození městského opevnění, že postupně zaniklo - také v důsledku dalších pohrom - již do konce třicetileté války....