Památky středních Čech 2021, 35(1):71-76 | DOI: 10.56112/psc.2021.1.07

Raný zánik městského opevnění v Žebráku

Alena Nachtmannová, Vladislav Razím
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, Sabinova 373/5, Praha 3

Městečko Žebrák (okres Beroun) je pozoruhodné několika událostmi, které úzce souvisejí s jeho středověkým opevněním. Roku 1377 těžili královští úředníci kámen na stavbu městských hradeb bezohledně přímo na polích místního faráře, která tím poničili. Když byly hradby postaveny, došlo k dílčím urbanistickým změnám, na něž měšťané rychle zareagovali částečným záborem pozemků stejného faráře. Roku 1532 postihl Žebrák prudký noční požár, kterému na poslední chvíli unikl král Ferdinand I., který zde právě nocoval. Požár způsobil tak vážné poškození městského opevnění, že postupně zaniklo - také v důsledku dalších pohrom - již do konce třicetileté války. Takovýto raný zánik městského opevnění zřejmě nebyl v českých zemích žádnou výjimkou.

Klíčová slova: středověké městské opevnění; stavba a zánik opevnění; král Ferdinand I.; urbanistické změny

Early Termination of the Žebrák Town Walls

The town of Žebrák (Beroun region) is rather noteworthy for several events related to its medieval fortification. In 1377, the royal officials ruthlessly extracted stone for the construction of the town walls from the fields of the local pastor and destroyed them. When the walls were erected, partial urban changes provoked a quick response from the burghers who partly occupied the land of the same pastor. In 1532, Žebrák suffered from a severe night fire and King Ferdinand I, who spent a night there, escaped it at the last minute. The fire - as well as further disasters - caused such substantial damage to the fortification that it fell into disrepair before the end of the Thirty Years' War. Apparently, this type of municipal fortification deterioration was not unusual in the Czech lands.

Keywords: medieval municipal fortification; construction and decline of fortification; King Ferdinand I; urban changes

Zveřejněno: 15. červen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Nachtmannová, A., & Razím, V. (2021). Raný zánik městského opevnění v Žebráku. Památky středních Čech, 35(1), 71-76. doi: 10.56112/psc.2021.1.07
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Archiv český II. F. Palacký ed., Praha 1842.
    2. Codex iuris municipalis II. J. Čelakovský ed., Praha 1895.
    3. Codex iuris municipalis IV/1. A. Haas ed., Praha 1960.
    4. Libri confirmationum VIII-X. J. Emler ed., Praha 1889.
    5. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. J. Emler ed., Praha 1882.
    6. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. J. Emler ed., Praha 1890.
    7. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV. J. Emler ed., Praha 1892.
    8. Bartošek z Drahonic, Kronika, in: Ze zpráv a kronik doby husitské. I. Hlaváček ed., Praha 1981.
    9. Maiestas Carolina, in: H. Jireček ed., Codex iuris bohemici II/2. Praha 1870, s. 100-197.
    10. Mikuláš Dačický z Heslova, Paměti (s úvodem Josefa Janáčka). J. Mikulec ed., Praha 1996.
    11. Prameny k dějinám třicetileté války VIII (1646-1648). V. Líva ed., Praha 1951.
    12. Protocollum visitationis archidiaconatus Pragensis annis 1379-1382 per Paulum de Janowicz archidiaconum Pragensem factae. I. Hlaváček - Z. Hledíková edd., Praha 1973.
    13. T. Durdík, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha 2009.
    14. I. Hlaváček, Studie k diplomatice Václava IV. 4. Itinerář krále Václava IV. (1361-1419), Československý časopis historický 1962, č. 1, s. 64-94.
    15. D. Menclová, Žebrák a Točník. Státní hrady a okolí. Praha mezi 1956 a 1958.
    16. D. Menclová, České hrady I. Praha 1972.
    17. D. Menclová, České hrady II. Praha 1972.
    18. J. Muk - O. Novosadová, Hrad Žebrák. Stavebně historický průzkum. SÚRPMO Praha 1974, rkp. (uloženo v archivu NPÚ ÚOP SČ v Praze).
    19. J. Pelant, Vyobrazení měst Plzně, Rokycan, Berouna a hradů Radyně, Žebráka, Točníka a Křivoklátu na vedutách Mathiase Gerunga z roku 1536, in: Západočeský sborník historický 7, 2001, s. 160-161.
    20. V. Razím, Středověká opevnění českých měst. Díl 2/sv. 2 - Katalog Čechy. Praha 2020.
    21. A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého VI. Podbrdsko. Praha 1995 (reprint vydání z roku 1889).
    22. J. V. Šimák, České dějiny I/5. Středověká kolonisace v zemích českých. Praha 1938.
    23. R. Šimůnek, Územní a rezidenční strategie české šlechty ve středověku. Doména Zajíců z Házmburka, Historická geografie 46/1, 2020, s. 7-71.
    24. L. Vorel, Královské hrady Žebrák a Točník: Historická upomínka. Žebrák 1889.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah