Památky středních Čech 2015, 29(2):1-19

Kostel v Aldašíně

Milena Hauserová, Jitka Poláková, Martin Stočes

Porozumění příběhu, který se skrývá ve výpovědi historických staveb, je jednou ze součástí výuky stavebněhistorického průzkumu na fakultě architektury ČVUT. Výuka stavebněhistorického průzkumu je určena studentům magisterského studia, kteří usilují o hlubší průpravu v zacházení se stavebními památkami a v jejich průzkumech. Na základní průpravu v dokumentaci a terénním průzkumu navazuje v posledním ročníku magisterského studia seminář prohlubující poznání širšího kontextu dějin zkoumaných staveb. Již čtvrtým rokem se výuka zaměřuje vždy na jeden zajímavý, složitý a přitom nepříliš rozsáhlý objekt. Jeho vznik, utváření a proměny se studenti snaží pochopit v co nejširším kontextu, co nejúplněji a s uplatněním pohledů i dalších disciplin, které doplňují a rozvíjejí pohled stavebního historika. Výběr zájmových objektů se z praktických důvodů obrací ke středočeským památkám v bližším zázemí Prahy. Každý ze zúčastněných studentů se stává garantem jednoho z důležitých segmentů pohledu. Po důkladné rekognoskaci v terénu a po společně provedené stavebněhistorické analýze se zahájí práce v jednotlivých výsecích: přírodní poměry, dějiny osídlení, dějiny správy území, typologické srovnávací studium na úrovni urbanistické i na úrovni stavebních druhů, srovnávací studium konkrétních stavebních řešení, výtvarných motivů apod. Studenti během semestru podávají průběžné zprávy o postupu svého výzkumu, které se navzájem konfrontují. Závěrečná syntéza probíhá formou kolokvia, na němž se propojí výsledky všech dílčích pohledů. Výsledky výzkumu kostela v Aldašíně byly shrnuty do předložené zprávy, která dává nahlédnout do metod a výsledků společné práce. Výzkum kostela v Aldašíně se díky badatelsky připravenému prostředí se mohl opřít zejména o výsledky archeologického výzkumu osídlení Černokostelecka, o poznání hlavních rysů jeho dynamiky a propojit je s poznáním stavebních dějin kostela a jeho zázemí. Průzkum aldašínského kostela ukázal, že drobná a zdánlivě prostá barokní stavba, o níž se předpokládalo, že vznikla jako novostavba na místě staršího předchůdce, může přinést překvapivá zjištění o složitém stavebním vývoji. Průzkum vyústil identifikací středověkého jádra stavby a porozuměním sledu jeho mladších proměn. S tudenti si ověřili přínos srovnávacího studia sakrální architektury v regionu, konkrétně zakusili, jak historické poznání dovoluje porozumět sledovaným stavebním jevům do větší hloubky. Konkrétní zkušenost s krajinou a přírodním prostředím dovolila lépe domyslet dopad životních podmínek na dění v zázemí sledované stavby a pochopit hnací momenty jejích proměn i důvody někdy dlouhého setrvávání bez věších stavebních úprav. Cílem výuky bylo totiž sledovat celou šíři příběhu stavby. Vedle stavebních proměn samotných se předmětem výzkumu staly i pohnutky k setrvání podoby stavby beze změn, hledaly se důvody regresí i jejich dopad. Na pozadí výzkumu stavby jsme se snažili zahlédnout měnící se obraz historického životního prostředí a lidí v něm. Při konfrontaci s originály písemných pramenů si studenti architektury uvědomili, co v praxi obnáší víceoborovost stavebněhistorického zkoumání a jak nezastupitelná je zde spolupráce s kolegy historiky. Díky archeologickému poznání sředověkého osídlení regionu se náš pohled prohloubil o jinak obtížně dostupné horizonty. Spolupracovali jsme i se specialisty na přírodní prostředí a historii zemědělství. Všechny poznatky o kostele v Aldašíně byly získány pozorováním bez jakéhokoliv zásahu do stavby. Promýšleli jsme pro to velmi vážně i meze našeho poznání a jejich důsledky pro určitost našich závěrů. Počítáme proto s tím, že při využití destruktivních a dalších speciálních metod bude možné naznačené hypotézy ověřit, zpřesnit a doplnit. K sestavení tohoto textu přispěly více než dvě desítky studentských seminárních prací věnovaných v průběhu posledních let různým aspektům tématu Černokostelecka, jeho památek a obrazu historické krajiny. Propracování některých detailů, které výrazně přesáhly rozsah výuky, a pořízení mapových podkladů a základní dokumentace podpořil sudentský grant Historické vrstvy krajiny Černokostelecka (J.SGS14/086/OHK1/1T/15, řešitel J. Poláková, odborný garant M. Hauserová). Vhled do historickýchi pramenů a orientaci v nich nám umožnili P. Kodera (NTM), R. Gája a J. Hansová (NPÚ), V. Vaněk (Státní okresní archiv Kutná Hora) a R. Kuprová (Národní archiv). Výzkum bylo možné provést díky mimořádnému pochopení a vstřícnosti duchovní správy z Kostelce nad Černými lesy a obětavé součinnosti místních.

Zveřejněno: 15. prosinec 2015  Zobrazit citaci