Památky středních Čech 2014, 28(2):15-24

Renesanční podoba zámku ve Mšeci

Martin Šanda

Zámek Mšec (Kornhaus) se nachází na okraji stejnojmenného městečka v okrese Rakovník. Zdánlivě dosti nezajímavý objekt poněkud překvapivě prodělal v minulosti několik dosti zásadních úprav. Jejichž poznání umožnil nedávno proběhlý stavebně-historický průzkum, který se vedle terénního průzkumu mohl opřít i o obsáhlý archivní fond obsahující i řadu historických plánů z doby schwarzemberské držby. Drobné šlechtické sídlo je ve Mšeci doloženo už na počátku 14. století, o půlstoletí později zde bylo vybudováno mohutnější sídlo, označované v pramenech jako hrad či tvrz a po dlouhou dobu držené příslušníky rodu Kolovratů. Stávající zámek byl vybudován ve dvou samostatných fázích zřejmě za Matyáše Štampacha ze Štampachu (Mšec držel v letech 1586-1613). Postupný růst šlechtického sídla zjevně odráží Štampachův společenský vzestup i značné ambice. Ve starší podobě byl zámek tvořen dvěma na sebe kolmými křídly, tvořícími půdorys o tvaru písmene L. Dnes nedochované východní křídlo v sobě mohlo obsahovat palác staršího gotického síla, severní křídlo bylo renesanční novostavbou. Ve druhé fázi získal zámek podobu čtyřkřídlého uzavřeného sídla s nádvořím, z části s arkádovým ochozem, v průčelí s věží v níž byla situována i vstupní brána a pozoruhodnou oválnou kaplí, prostupující výšku dvou, respektive tří podlaží. Součástí sídla byla i zahrada, bažantnice a obora s letohrádkem. Tyto renesanční konstrukce dnes z větší části známe pouze zprostředkovaně, pomocí historických stavebních plánů. Pozoruhodnost realizace ovšem dokládají i některé dochované prvky a konstrukce. Vedle zjevné blízkosti tvorbě architektů pražského rudolfinského dvora, jíž odpovídá výběr použitých architektonických prvků a řešení, ovšem dokládají také nelichotivý fakt dosti provinčního zednického provedení, které se podepsalo mimo jiné i na značných statických problémech, jimiž zámecký objekt záhy po dokončení začal trpět. Setkáváme se zde tedy patrně s dosti učebnicovou ukázkou symptomatického rozporu mezi vysokými ambicemi stavební na jedné straně a jeho skutečnými finančními možnostmi na straně druhé. Řada dosti zásadních mladších úprav řešila z větší části právě zmíněné statické problémy, ovšem zároveň dobře odráží i slohové proměny, stejně jako změny využívání zámeckého objektu, respektive proměny představ o jeho optimální podobě a využití. Barokní, klasicistní i romantické úpravy zámku jsou ovšem zajímavé i samy o sobě, neboť dochovanými detaily a prvky například zajímavě dokumentují každodenní provoz zámku ve zmíněných obdobích atp.

Published: December 15, 2014  Show citation