Památky středních Čech, 2014 (roč. 28), číslo 1

Průzkum kostela sv. Václava v Přistoupimi

Karel Kibic ml., Vladimír Jakub Mrvík

Památky středních Čech 2014, 28(1):1-18

Příspěvek informuje o průzkumu kostela sv. Václava v Přistoupimi, zpracovaného při příležitosti opravy fasád. Kostel byl považován za novostavbu z konce 17. století, ovšem odkryté detaily na západním průčelí již delší čas upozorňovaly na složitější stavební vývoj. Kostel byl nově zaměřen, operativní průzkum a dokumentace v průběhu opravy doplnil výzkum archivních materiálů, který upozornil na velmi složitou majetkovou strukturu obce až do počátku 18. století. Archivní zprávy svědčí o dvou velkých přestavbách středověkého kostela, zmiňovaného již roku 1352. První z nich proběhla na konci 16. století péčí zdejších svobodníků, její součástí byla i stavba...

Archeologický výzkum kostela sv. Václava v Přistoupimi u Českého Brodu

Jan Kypta, Filip Laval, Zdeněk Neustupný

Památky středních Čech 2014, 28(1):19-24

Výsledky archeologického výzkumu se shodují se závěry souběžně realizovaného průzkumu fasád. V roce 2012 byly podél celého obvodu kostela vyhloubeny široké rýhy pro uložení konstrukcí, které by měly snížit vlhkost zdiva. Objeveny přitom byly různé opěrné konstrukce. Statické poruchy provázely kostel od nejstarší stavební etapy. Pod terénem bylo možné dobře rozpoznat rozsah dochovaného zdiva středověkého jádra kostela (známe délku a šířku lodi), rozšířeného k jihu o renesanční přístavbu. Středověkým zdivem porušený hrob dokládá, že před výstavbou kamenného kostela zde už fungoval hřbitov. Severozápadní nároží středověké lodi bylo zpěněno dvěma opěrnými...

O klášteře augustiniánů poustevníků Svaté Dobrotivé v Zaječově

Jan Žižka

Památky středních Čech 2014, 28(1):25-26

Následující článek Pavla Zahradníka je vynikajícím a zásadním podkladem pro provedení a vyhodnocení vlastního průzkumu klášterních staveb. Autor vytěžil maximum pramenů, které jsou k dispozici. Mezi nimi však vyniká pozoruhodná práce barokního historiografa augustiniána P. Valentina Weidnera, zachycující dějiny kláštera od 20. let 17. století, přes jeho obnovení v roce 1676 až do druhého desetiletí 18. století. V roce 1999 byl v rámci přípravy žádosti o zařazení obnovy kláštera do Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR proveden pouze rámcový průzkum a s pomocí archivní rešerše zpracován nástin stavební historie. Během obnovy, zejména v...

Stavební a historický vývoj kláštera řádu augustiniánů poustevníků ve Svaté Dobrotivé

Pavel Zahradník

Památky středních Čech 2014, 28(1):27-52

Článek se zabývá stavebním a historickým vývojem kláštera řádu augustiniánů poustevníků na Ostrově (později zvaném u Svaté Dobrotivé), kterému dosud nebyla v historické ani uměleckohistorické literatuře věnována příliš velká pozornost. Příspěvek vychází výhradně z průzkumu archivních pramenů, doplněného literaturou; není tedy založen na průzkumu samotné stavby kostela a kláštera, který jistě přinese četné další poznatky. Klášter byl založen kolem roku 1260 jako fundace Oldřicha Zajíce z Valdeka; osazen byl zprvu členy poustevnického řádu vilemitů, které však po několika letech vystřídali augustiniáni poustevníci. O stavebním vývoji kláštera v době...

K stavebnímu vývoji severního parkánu hradu Českého Šternberka

Jan Kypta, Zdeněk Neustupný, Jan Veselý

Památky středních Čech 2014, 28(1):53-63

V roce 2007 proběhl drobný záchranný archeologický výzkum v severním paráku hradu. Nalezeno bylo zdivo středověké parkánové hradby, které dokládá že původně byl parkán na této straně podstatně menší než dnes. K jeho výraznému půdorysnému rozšíření došlo až v raném novověku. V roce 2009 proběhl průzkum parkánové hradby, který přinesl především poznatky ohledně renesanční stavební etapy. Zbytky omítky se sgrafitovou výzdobou a hlazenými okenními paspartami pravděpodobně dokládají existenci zaniklé stavby (nejasného účelu) v severozápadním koutu parkánu. K rozšíření parkánu východním směrem došlo zřejmě k barokním období.

Obnova zámeckého areálu v Benátkách nad Jizerou

Eva Vyletová

Památky středních Čech 2014, 28(1):64-69

Článek pojednává o obnově zámeckého areálu v Benátkách nad Jizerou. Pozornost byla zaměřena na vybrané objekty, jejichž obnova probíhala v posledním desetiletí. Na příkladech uvedených objektů bylo poukázáno na problematiku obnovy z hlediska památkové péče ale i dalších aspektů zejména technologických, se kterými bylo nutné se během oprav vyrovnat. Zvláštní pozornost byla věnována zámeckému kostelu Narození Panny Marie, která může být příkladem komplexního přístupu k obnově památky, zahrnující průzkumy památkové, restaurátorské a stavebně technické. Z hlediska technologického představovalo zásadní problém značné zavlhčení zdiva s vysokým obsahem solí,...

Lapidárium v Benátkách nad Jizerou

Ludmila Maděrová

Památky středních Čech 2014, 28(1):70-74

Lapidárium shromažďuje sochy, které díky špatnému stavu již nebylo možné ponechat v exteriéru. Pocházejí až na několik výjimek z areálu zámku v Benátkách nad Jizerou a ve většině případů je pojí i doba vzniku, kterou je 18. století. V Benátkách nad Jizerou působil sochař František Adámek (1713-1779). Jeho pracemi jsou alegorické sochy v zámeckém areálu i některé ze soch osazených na ohradní zdi kostela sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem. Z V Benátkách působil i Jan Lang (1693-1749), o kterém však nemáme mnoho záznamů. Některými autory je Langovi připisována socha Panny Marie kojící a sochy antických bohů v Benátkách. Konkrétní podíl jeho prací přímo...

Kamenný most u Vyšehořovic

Martin Hůrka

Památky středních Čech 2014, 28(1):75-78

Současná zvýšená pozornost vyšehořovickému mostu přes Výmolu ležícímu na silnici Vyšehořovice-Vykáň byla vyvolána jeho akutním ohrožením. V brzké době má být zbořen a nahrazen betonovým prefabrikátem. Předložený článek slouží zejména jako apel mající za cíl jeho záchranu. Vyšehořovický most je totiž jednou z posledních památek mostního stavitelství 1. poloviny 19. století na toku Výmoly. Jedná se o dvouobloukový kamenný (pískovcový) most, který byl do současné podoby postaven roku 1836, ovšem již dříve měl své jednoobloukové předchůdce, které můžeme identifikovat díky záznamům o zřícení mostu roku 1819 či popisu mostů kounického panství z roku 1822....

Sršeň Lubomír: Malované drobné portréty, sbírka oddělení starších českých dějin Národního muzea

Květa Křížová

Památky středních Čech 2014, 28(1):80

Jak ho znám - Janu Žižkovi k šedesátinám

Milena Hauserová

Památky středních Čech 2014, 28(1):79