Památky středních Čech, 2015 (roč. 29), číslo 2

Kostel v Aldašíně

Milena Hauserová, Jitka Poláková, Martin Stočes

Památky středních Čech 2015, 29(2):1-19

Porozumění příběhu, který se skrývá ve výpovědi historických staveb, je jednou ze součástí výuky stavebněhistorického průzkumu na fakultě architektury ČVUT. Výuka stavebněhistorického průzkumu je určena studentům magisterského studia, kteří usilují o hlubší průpravu v zacházení se stavebními památkami a v jejich průzkumech. Na základní průpravu v dokumentaci a terénním průzkumu navazuje v posledním ročníku magisterského studia seminář prohlubující poznání širšího kontextu dějin zkoumaných staveb. Již čtvrtým rokem se výuka zaměřuje vždy na jeden zajímavý, složitý a přitom nepříliš rozsáhlý objekt. Jeho vznik, utváření a proměny se studenti snaží pochopit...

Historická kulturní krajina Osovska

Jiří Kupka, Věra Kučová

Památky středních Čech 2015, 29(2):20-33

Krajinná památková zóna Osovsko byla vyhlášena v roce 1996 k ochraně enklávy organicky vyvinuté harmonické kulturní krajiny se zbytky historicky vzniklých krajinářských úprav převážně z 18. a 19. století, včetně segmentů krajiny komponované. Tyto historické krajinářské úpravy jsou doplněny architektonickými dominantami kostelů, dvorů, zámků a dalších hodnotných staveb a souborů, spjatými se jmény majitelů zdejších panství Gersdorfů, Kaunitzů, Wratislavů a nakonec Schwarzenbergů, kteří spojené všeradicko-osovské panství drželi až do první poloviny 20. století. Článek se mimo jiné zabývá otázkou pramenů identifikace těchto komponentů kulturní historické...

Zámecké sídlo v Osově

Jan Pešta, Eliška Nová

Památky středních Čech 2015, 29(2):34-53

Mezi zajímavá, avšak poměrně málo známá barokní zámecká sídla středních Čech patří Osov na Berounsku. Zámek barokního původu byl naposledy upraven Václavem Palivcem ve 30. letech 20. století. Dodnes tvoří jádro mimořádně pozoruhodné krajinářské kompozice, která je chráněna jako krajinná památková zóna Osovsko. Ačkoli zámecký areál tvoří spolu s blízkým kostelem, připisovaným autorsky Anselmu Luragovi a Bartolomeu Scottimu, ústřední bod krajinářské kompozice, jeho poznání do nedávné doby nedosahovalo patřičné úrovně. V roce 2013 byl zpracován stavebněhistorický průzkum areálu, sestávajícího z vlastního zámku, bývalé sýpky, zbytků pivovaru, parku a několika...

Barokní sýpka s renesančním jádrem v hospodářském dvoře v Olbramovicích

Jan Kypta, Jan Veselý, Filip Laval, Zdeněk Neustupný

Památky středních Čech 2015, 29(2):54-68

Článek je věnován stavebnímu vývoji barokní sýpky v areálu vrchnostenského hospodářské dvora v Olbramovicích (okres Benešov, střední Čechy). Dvoupodlažní zděná sýpka prošla v letech 2013-2014 kompletní obnovou. V průběhu stavebních prací byl proveden stavebněhistorický průzkum a archeologický výzkum. Získané poznatky uspokojivě objasnily poměrně složitý stavební vývoj. Výsledky dendrochronologické analýzy přesně datují některé stavební etapy. Ve hmotě sýpky se podařilo rozlišit starší renesanční jádro, a to podle rozsáhlých zbytků sgrafitové omítky a změny tloušťky obvodového zdiva. Nejstarší jádro zaujímá jen přibližně jednu (jižní) třetinu z celkového...

Portréty Auerspergů na zámcích Žleby a Slatiňany

Petra Medříková

Památky středních Čech 2015, 29(2):69-80

Článek se zabývá portréty Auerspergů ze sbírek zámků Slatiňany a Žleby. Zaměřuje se na portréty z obou zámků jako na celek reprezentující jeden konkrétní rod; uvádí stručný přehled obrazů v souvislosti s portrétovanými osobnostmi, podanými chronologicky od prvního majitele z rodu Auerspergů, Jana Adama (1721-1795), až po Františka Josefa Auersperga (1856-1938) a jeho syna Vincence (1880-1919). Opomenuty nejsou ani podobizny jejich manželek, případně i dalších blízkých příbuzných. Auerspergové vlastnili zámky Žleby a Slatiňany v období let 1746-1942, a proto je v portrétní malbě těchto fondů nejbohatěji zastoupeno 19. století. S portrétními zakázkami...

Tvrz v Horoušanech

Martin Hůrka

Památky středních Čech 2015, 29(2):81-86

Na základě nově objevených pramenů se podařilo prokázat existenci středověké tvrze v obci Horoušany (okres Praha-východ). Nejstarší známá zmínka o tvrzi se váže k roku 1636. V tomto roce je zmiňována jako spálená a s rozbořenými zdmi, což lze s velkou pravděpodobností považovat za následek událostí třicetileté války. Přesné umístění tvrze není dosud známo, avšak dle výše zmíněného pramene lze usuzovat, že se nalézala v bezprostřední blízkosti poplužního dvora. Na základě rozboru středověké majetkové situace lze vyslovit opatrnou hypotézu o možném fungování tvrze přinejmenším na konci 14. století a snad i v průběhu století patnáctého. Stanovit dobu...

Nové poznatky ke stavbě zámku v Jemništi

Vratislav Ryšavý

Památky středních Čech 2015, 29(2):87-88

Počátek stavby barokního zámku v Jemništi bude prakticky jistě pozdější než údaje v dosavadní literatuře (naposled 1715-1725), nejdříve až k roku 1717, kdy panství získal hrabě František Adam Trauttmansdorff. Konec stavby potvrzuje zápis o vysvěcení kaple dne 14. 1725 v matrice křtů příslušné farnosti Postupce. Obecné povědomí o existenci nového zámku dosvědčují občasná určení svědků a kmotrů křtů od počátku roku 1728. Doložená přítomnost v Jemništi H. Viléma Fogla, mramoráře z Prahy, jako svědka křtu dne 25. 1. 1731, naznačuje jeho tehdejší zaměstnanost v Jemništi, prakticky jistě v zámku, při dokončování úpravy nějakého vnitřního prostoru tzv. mramorováním,...

Vyšehořovický most z roku 1836 zbořen

Martin Hůrka

Památky středních Čech 2015, 29(2):89-90

Loňského roku byl v Památkách středních Čech publikován naléhavý příspěvek upozorňující na kamenný dvouobloukový most z roku 1836 ležící u Vyšehořovic na potoce Výmola, kterému hrozilo záměrné zboření a nahrazení mostem železobetonovým. Ve snaze zachránit tento most podal Národní památkový ústav návrh na prohlášení díla nemovitou kulturní památkou. Návrh však Ministerstvo kultury zamítlo, a tak již nic nebránilo vlastníkovi, aby tento most nechal zbořit, což se také v průběhu první poloviny letošního roku stalo (od počátku září pak silničnímu provozu v dané lokalitě slouží moderní mostní konstrukce). Nelitujeme jen historické a architektonické hodnoty...

Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2014)

Dita Roubíčková (ed.), Zdeněk Dragoun, Blanka Kynčlová, Olga Laniarová, Zuzana Stádníková

Památky středních Čech 2015, 29(2):94-100