Památky středních Čech, 2016 (roč. 30), číslo 1

Editorial

Jubileum časopisu

Vojtěch Láska

Památky středních Čech 2016, 30(1):1-2  

Studie

Ke slohu tří gotických portálů z druhé poloviny 13. století

Pavel Kroupa

Památky středních Čech 2016, 30(1):3-12

Obsahem této statě je úvaha o některých slohových souvislostech tří českých monumentálních portálů ze druhé poloviny 13. století. Dva z nich jsou ve středních Čechách, třetí je ve východních Čechách. Jedná se o severní portál v Hradišti nad Jizerou, o severní portál kostela sv. Bartoloměje v Kolíně nad Labem a o západní portál klášterního kostela v Polici nad Metují. Významným znakem spojujícím všechny tři studované české monumentální portály je jejich monumentalita, která je propojuje s jejich vzdálenými francouzskými vzory. U všech tří portálů existují znaky, které umožňují uvažovat o tom, že jejich tvůrci (nebo alespoň část z nich) tyto francouzské...

Záchrana a konzervace hradu Krakovce v první polovině 20. století

Alena Nachtmannová, Vladislav Razím

Památky středních Čech 2016, 30(1):13-34

Článek vychází z podrobné archivní rešerše zaměřené na průběh záchrany a konzervace zříceniny hradu Krakovce (okres Rakovník) v průběhu 1. poloviny 20. století. Krakovec představuje jednu z nejvýznamnějších architektonických památek doby předhusitské v Čechách. Hrad byl vystavěn v 80. letech 14. století předním dvořanem krále Václava IV. Jírou z Roztok, stavbu nejspíše realizovala dvorská stavební huť.Čtyřkřídlá dvoupatrová stavba s vnitřním nádvořím se skládala především z rozsáhlého paláce s množstvím obytných prostor (včetně kaple a sálu v 1. patře), nejzajímavější jsou zbytky rafinovaně řešených, konstrukčně a výtvarně náročných křížových žebrových...

Jubileum Františka X. Beneše - Průkopník památkové péče v Čechách a jeho konzervátorské aktivity v klášteře v Sedlci u Kutné Hory

Jaroslav Horáček

Památky středních Čech 2016, 30(1):35-42

Předkládaný příspěvek se zabývá doposud málo známou postavou konzervátora Františka X. Beneše (1816-1888), jehož dvousté jubileum od narození si v letošním roce připomínáme. Beneš náleží do první generace konzervátorů Ústřední komise pro zachování a zkoumání stavebních památek ve Vídni, jmenovaných v průběhu let 1854-1855. Počátky Benešova zájmu o historii a pamětihodnosti však krystalizovaly již v druhé polovině 40. let při spolupráci s Františkem Alexandrem Heberem (1815-1849) na jeho rozsáhlém kompendiu Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser, do něhož přispěl podklady k řadě objektů na Kutnohorsku.Z Benešovy více než třicetileté konzervátorské...

Obytná budova s renesančním jádrem v areálu tzv. starého zámku ve Voticích

Jan Kypta, Alena Nachtmannová, Jan Veselý

Památky středních Čech 2016, 30(1):43-60

Autoři článku podrobně prezentují výsledky stavebněhistorického průzkumu obytné budovy v areálu tzv. starého zámku v městečku Votice na jihu Středočeského kraje (okres Benešov). Paralelně byla provedena i rešerše písemných pramenů. Areál zámku do poloviny 18. století plnil roli trvalého vrchnostenského sídla. Osudovým byl velký požár roku 1746. Ačkoli byl areál poté stavebně obnoven, už nikdy nesloužil jako sídlo vrchnosti. Vlastní zámek byl z velké části zbořen, ostatní stavby byly upraveny k hospodářským účelům nebo sloužily k ubytování personálu správy panství. Z údajů v písemných pramenech vyplývá, že sledovaný dům nikdy nebyl hlavní rezidenční...

Materiálie

Raně středověké hradiště u Dojetřic v Posázaví - Digitální model terénu v praxi památkové péče

Jan Kypta, Filip Laval, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný

Památky středních Čech 2016, 30(1):61-67

Na příkladu raně středověkého hradiště u Dojetřic (okres Benešov, Středočeský kraj) lze dobře ukázat limity dosavadní ochrany takových archeologických lokalit, které byly sice zaneseny do Ústředního seznamu kulturních památek, ale po řadu desetiletí chybělo jejich přesné polohopisné zaměření. Prostorové vymezení předmětu ochrany tedy bylo nutně orientační. Autoři článku proto pořídili podrobný celkový plán lokality na základě leteckého laserového skenování zemského povrchu. Hradiště u Dojetřic je na základě nálezů keramiky datováno do 9. století.

Recenze

Recenze

Památky středních Čech 2016, 30(1):68-71

Kronika

Kronika

Památky středních Čech 2016, 30(1):72