Památky středních Čech, 2016 (roč. 30), číslo 2

Středověká architektura kostela Nanebevzetí Panny Marie v Neustupově

Jan Kypta, Jan Veselý

Památky středních Čech 2016, 30(2):1-17

V jádru románský farní kostel v obci Neustupov (střední Čechy, okres Benešov) prošel složitým stavebním vývojem; předkládaný článek se zaměřuje pouze na dvě nejstarší etapy. Na kostelní okrsek bezprostředně navazuje areál vrchnostenského sídla, jehož počátky lze hledat hluboko v minulosti. Polohu nejstaršího šlechtického sídla ale můžeme určit jen orientačně, a to podle zvýšeného vstupu na tribunu na severní straně věže. Jádro zámecké budovy pochází až z 15. století. První zmínka o kostele přichází s velkým odstupem od doby založení (v 80. letech 13. století).Z románského kostela se nejlépe dochovala západní (původně osová) věž. Po velké gotické...

Renesanční portály kostelů v Chrudimi a Čáslavi

Michaela Ramešová

Památky středních Čech 2016, 30(2):18-36

Příspěvek představuje výsledky dokumentace portálu kostela sv. Kateřiny v Chrudimi a sv. Petra a Pavla v Čáslavi řazených k širšímu okruhu děl portálové architektury, jež reflektovala renesanční motivy šířené z okruhu Benedikta Rieda. Na obou portálech došlo k specifickému prolnutí tzv. gotických a renesančních prvků. Důvody jednotlivých řešení lze nově zhodnotit právě na základě důsledného poznání obou památek a interpretace zjištění. Portály do utrakvistických chrámů vznikly součinností téže skupiny tvůrců dle jednoho rozvrhu, který byl pro potřeby zakázek mírně upraven. Portál do sv. Kateřiny vznikl po roce 1536, vyloučit nelze jeho vznik v první...

Mariánský sloup na Palackého náměstí v Hořovicích, k jeho historii, transferům a peripetiím oprav i restaurování v minulosti

Viktor Kovařík, Pavel Zahradník

Památky středních Čech 2016, 30(2):37-51

Článek pojednává o jedné z nemnoha v průběhu 17. a 18. století tolik populárních sochařských monumentálních památek typu mariánských a trojičních sloupů na území Berounska, sloupu se sochou Panny Marie Immaculaty v Hořovicích. Sloup, jehož přesné datum vzniku bohužel dosud není znám, pochází patrně z doby po morové ráně, která zasáhla Čechy v roce 1713. Sochařskou výzdobu sloupu není dosud možné na základě dnešního stavu bádání autorsky určit. Předpokládaným datem svého vzniku a především svou kompozicí se však poměrně blíží k typově obdobným památkám, které vznikly na panstvích Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské ve středních Čechách, např....

Zaniklá středověká a raně novověká vesnice Janovice na Černokostelecku

Jan Kypta, Alena Nachtmannová, Zdeněk Neustupný

Památky středních Čech 2016, 30(2):52-58

Výzkum vesnického osídlení v širším okolí Kostelce nad Černými lesy (okres Kolín) představuje jeden z mezníků české archeologie pozdního středověku. V 60.-70. letech minulého století zde probíhal systematický povrchový průzkum zaniklých sídel, jejichž relikty jsou dosud patrné na povrchu dnešního terénu v lesních. Přednostně tehdy byly zkoumány vesnice založené ve 13. století a zaniklé ve 14.-15. století. V lesích v okolí Kostelce se však nacházejí terénní relikty také vesnic zaniklých až v 17. století. Výzkum těchto lokalit probíhá v poslední době.Cílem předkládaného článku je prezentace podrobné geodetické dokumentace terénních reliktů jádra...

Nástěnné malby v kostele sv. Havla na Zbraslavi

Jan Fiřt, Jan Dienstbier

Památky středních Čech 2016, 30(2):59-64

Příspěvek se věnuje souvislostem pozoruhodných maleb, které se dochovaly v kostele sv. Havla na Zbraslavi. Malby vymalované na západní stěně lodi kostela dosavadní bádání vesměs pomíjí, což patrně souvisí i s tím, že před restaurováním v roce 2006 byly pro nánosy špíny prakticky nečitelné nebo částečně zcela zakryté. Z hlediska výtvarné kvality se přitom jedná o výjimečnou památku byť fragmentární stav dochování a lokální poškození svrchních vrstev maleb dnes dávají tuto původní kvalitu jen tušit. Zachované torzo je rozděleno do tří horizontálních pásů, z nichž nejzajímavější je figurální pás zcela nahoře v prostoru kruchty kostela. V tomto pásu se...

Dokumentace lidových staveb v díle Barbory Hoblové

Hanka Müllerová

Památky středních Čech 2016, 30(2):65-92

Barbora Hoblová (1852-1923) se věnovala široce zaměřeným národopisným výzkumům na Mladoboleslavsku a sociální a osvětově emancipační práci v ženském hnutí. Při zpracovávání pozůstalosti Hoblové se ukázalo, že její výzkumy byly mnohem širší, zahrnovaly všechny oblasti života, hodně si všímala i sociálních vztahů. Kromě písemných záznamů je v pozůstalosti i sešit formátu A5, který obsahuje kresby různého zemědělského nářadí, interiéry obytných i hospodářských staveb, malovaný a vyřezávaný nábytek, ozdobné detaily roubených staveb, ale i vzory zlatého vyšívání na čepcích. Jednotlivé listy jsou zcela zaplněny obrázky, někdy variantami jednoho detailu,...

Okna roubeného lidového domu na Zbirožsku a Křivoklátsku v proměnách času

Stanislav Plešmíd, Karel Foud

Památky středních Čech 2016, 30(2):93-101

Okno je nedílnou součástí architektury, lidové, městské, vrchnostenské, sakrální, technické a jiné. Vzniká jako produkt prvoplánového návrhu objektu, jako jeden z prvních tesařských nebo truhlářských prvků je vyměňován a ve zvýšené míře také podléhá módním trendům a požadavkům doby. Vývoj oken roubených domů středočeského typu na Křivoklátsku a Zbirožsku probíhá paralelně již od středověku, až se ustálil na typickém vzhledu a tvarosloví (okno dvojité, dvoukřídlé, šestitabulkové). Dožívající okna jsou nahrazována novými, nesoucími se velmi často v duchu návratu k historizující podobě, ve zkoumaném regionu se však setkáme i s roubenými domy, vybavenými...

Jakub Ďoubal, Kamenné památky Kutné Hory: Restaurování a péče o sochařská díla. Litomyšl 2015, ISBN 978-80-7395-905-0

Kateřina Adamcová

Památky středních Čech 2016, 30(2):102-103

Středočeské památky a cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v roce 2016

Dita Roubíčková, Vladimír Rišlink

Památky středních Čech 2016, 30(2):104-105

Za rok 2015 byla z oblasti středních Čech vybrána do třetího ročníku Ceny NPÚ realizace památkové obnovy, která z hlediska péče o kulturní dědictví představuje nejen nezanedbatelný úspěch, ale i přínos k jeho pozitivní propagaci. Do celostátního kola byla v kategorii Obnova památky, restaurování nominována obnova tvrze v Hradeníně.V roce 2014 získalo tvrz prostřednictvím Středočeského kraje Regionální muzeum v Kolíně, které po náročné přípravě zahájilo její záchranu a obnovu.Výsledky třetího ročníku Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro byly vyhlášeny ve středu 21. září 2016, a to během slavnostního ceremoniálu na zámku Náměšť...

Vzpomínka na Jindřicha Rineše

Památky středních Čech 2016, 30(2):106

Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2015)

Památky středních Čech 2016, 30(2):107-112