Památky středních Čech, 2017 (roč. 31), číslo 1

Studie

Středověká sídla v prostoru Velkého a Malého Blaníku

Jan Kypta, Filip Laval, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný

Památky středních Čech 2017, 31(1):1-11

Hora Blaník (střední Čechy, okres Benešov) patří k význačným lokalitám česné národní mytologie. Podle legendy by mělo v jejím nitru dřímat vojsko rytířů, kteří Čechům pomohou v těžkých chvílích. Předkládaný článek se však zabývá třemi reálnými archeologickými památkami Velkého Blaníku a o něco nižšího Malého Blaníku. Obě hory leží těsně vedle sebe a představují výraznou krajinnou dominantu. Na temeni Velkého Blaníku se rozkládalo pozdně halštatské hradiště, jehož valy byly využity v 15. století jakožto vojenský objekt. V článku jsou vůbec poprvé prezentovány geodetické plánky tří archeologických lokalit z pozdního středověku. Na temeni malého Blaníku...

K stavebnímu vývoji tzv. dolního zámku a severního parkánu hradu Českého Šternberka

Jan Kypta, Jan Veselý

Památky středních Čech 2017, 31(1):12-29

Dodnes obydlený hrad Český Šternberk zaujímá temeno úzké skalnaté ostrožny nad řekou Sázavou (střední Čechy; okres Benešov). Byl založen ve 13. století a poté prošel složitým stavebním vývojem. Nejvyšší místo zaujímá středověké hradní jádro. Pod ním je situován tzv. dolní zámek. Ten sestává z nádvoří a jediné budovy, jejíž dnešní architektonický výraz vychází z rozsáhlé barokní přestavby. Proto (v kontrastu se starobyle vyhlížejícím hradním jádrem) se ujalo označení zámek. Přísně vzato bychom ale měli používat výraz předhradí. Budova připomínající zámek totiž nikdy nesloužila jako rezidence vrchnosti, naopak vždy plnila roli zázemí k hradnímu jádru....

Architektonické souvislosti renesančního kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Hospozíně

Hana Prixová Dvorská

Památky středních Čech 2017, 31(1):30-44

Na přelomu 16. a 17. století vznikla ve středních Čechách zajímavá skupinka renesančních sakrálních staveb, které se v několika ohledech vymykají místní soudobé produkci. Jedná se o tři kostely - Stětí sv. Jana Křtitele v Hospozíně, sv. Kateřiny Alexandrijské ve Velvarech a o špitální kostel sv. Jiří, rovněž ve Velvarech. Již v 60. letech 20. století Eva Šamánková správně upozornila na jejich spojitost. I když své teze blíže nerozvedla, dnes se při bližším zkoumání, potvrzují. Článek se zabývá naznačenou skupinku sakrálních staveb, a to se zvláštním zřetelem na kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hospozíně a hledá jejich vzájemné vazby i vztah k dalším...

Starý kostel sv. Petra Pavla v Čestíně a jeho zánik ve světle archivní korespondence

Jaroslav Horáček

Památky středních Čech 2017, 31(1):45-52

Starý románský kostel sv. Petra a Pavla v Čestíně nedaleko Uhlířských Janovic (nyní okres Kutná Hora) se v padesátých letech 19. století nacházel ve špatném stavu: základy byly podmáčené a zdivo rozrušené mnohými trhlinami. Špatný stav ale i stísněnost kostela, to byly argumenty místních farníků, kteří prostřednictvím kácovské správy panství žádali o řešení nastalé situace. Ihned byly provedeny drobné opravy, jež ale neuspokojivý stav zmírnily jen na čas. Záhy proto vyvstal návrh na rozšíření kostela, později na pořízení prostornější a reprezentativnější chrámové novostavby. Patronátní právo k čestínskému kostelu příslušelo samotnému císaři Ferdinandu...

Materiálie

O kolínské a kouřimské chodníkové mozaice

Alfréd Schubert

Památky středních Čech 2017, 31(1):53-64

Autor v úvodu konstatuje, že starší venkovní dlažby jsou významnou, doposud nedoceněnou součástí památkového fondu. Ve svém příspěvku se věnuje specifickému způsobu výdlažby chodníků, uplatňovanému na konci 19. a na počátku 20. století v Kolíně, Kouřimi i některých dalších městech a obcích v okolí. Jako materiál byly používány místní metamorfované horniny, které mají břidličnatou strukturu a lze je proto snadno dělit v podélném směru. Lze předpokládat, že k řádné výdlažbě chodníků přikročilo město Kolín na počátku sedmdesátých let 19. století. Svědčí o tom zmínka v osobní kronice děkana Jana Svobody. Představa o podobě těchto velmi starých dlažeb je...

Zprávy

Nové národní kulturní památky Středočeského kraje

Dita Roubíčková

Památky středních Čech 2017, 31(1):65-67

V pondělí 20. 2. 2017 na svém zasedání vláda ČR schválila návrh MK ČR na prohlášení 15 nemovitých kulturních památek za národní kulturní památku. Středočeský kraj si tímto nyní připsal hned pět nových národních kulturních památek:- Střední strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi- Vodní elektrárna v Poděbradech- Krematorium v Nymburce- Zámek s parkem v Brandýse nad Labem- Sokolovna v Rakovníku