Památky středních Čech, 2017 (roč. 31), číslo 2

Studie

Problematika péče o (barokní) památky z pojizerského pískovce

Petr Gláser, Ludmila Maděrová, Zdeněk Štaffen

Památky středních Čech 2017, 31(2):1-19

Příspěvek se věnuje problematice kamenosochařských barokních památek, provedených z pojizerského pískovce, tedy soch na Mladoboleslavsku.Po nastínění geologické situace a složení pojizerského pískovce jsou uvedeny jeho vlastnosti jako kamenosochařského materiálu. Malá trvanlivost zde kontrastuje s výbornými vlastnostmi pro sochařskou práci. Práce se dále zabývá obnovou těchto kamenosochařských děl, která měla své počátky již v 19. století. Na základě starších restaurátorských zpráv mapuje přístupy k restaurování, sleduje problematiku chemického zpevnění a technologie provádění doplňků i čištění. Dokumentován je vývoj přístupů k obnově, a to v průběhu...

Budování a původní podoba Čínského pavilonu ve Vlašimi

Jindřich Nusek

Památky středních Čech 2017, 31(2):20-26

Rešeršně založený text přibližuje průběh výstavby a výzdoby Čínského pavilonu ve vlašimském parku v letech 1780-1783. Prvně uvádí autora projektu (Philipa Aignera) i autora hlavní malované výzdoby (Michla Huebra) a připomíná sérii řemeslníků, spojených s dílčími úkoly. Ti pocházeli při přípravě modelu převážně z auerspergského panství Enns v Horních Rakousích a při vlastní výstavbě pavilonu pak z vlašimského panství i dalších českých lokalit. Článek potvrzuje vznik vlašimského Čínského pavilonu jako nejstaršího v Čechách a stejně tak celého anglického parku, jehož hlavní fabriques byly budovány nejpozději od roku 1779.

Historické saně v podobě lva ze zámku Březnice

Šárka Kolářová

Památky středních Čech 2017, 31(2):27-38

Historické saně z březnického zámku spadají do málo početné typologické skupiny středoevropských barokních slavnostních figurálních saní, pro které se ujal výraz Figuren-reitschlitten. Jejich nezaměnitelným znakem je plnoplastické zvířecí tělo sloužící jako sedadlo, doplněné v zadní části sedákem (kozlíkem) pro jezdce řídícího spřežení. Sestávají z plnoplastické figury lva, kterou můžeme rámcově zařadit do 1. poloviny 18. století, a saňového podvozku z 19. století. Do autentičnosti historické památky výrazně zasáhlo také restaurování v roce 1987, které mělo charakter rekonstrukce, nikoli konzervace. Protože kvalita a čitelnost řezbářské práce byla...

Materiálie

Tři zaniklé barokní sochařské památky na Kladensku a Slánsku - Slaný, Zvoleněves, Koleč

Viktor Kovařík, Pavel Zahradník

Památky středních Čech 2017, 31(2):39-54

Článek pojednává o třech zaniklých či jen torzálně dochovaných a v průběhu 17. a 18. století tolik populárních barokních sochařských monumentálních památek typu mariánských a trojičních sloupů. Právě probíhající soupis mariánských, trojičních a dalších světeckých sloupů a pilířů zachytil na území dnešního okresu Kladno celkem dvacet předmětných památek. Dvě z nich se do současnosti vůbec nedochovaly, třetí pouze v torzální podobě. Díky novým archivním rešerším, spojeným se studiem odborné i regionální literatury, doprovázeným údaji z restaurátorských zpráv, uměleckohistorickou analýzou a mj. doplněným též studiem dotyčných památek přímo in situ, bývá...

Dvě podoby výklenkové kaple v Horní Rokyté

Eva Vyletová

Památky středních Čech 2017, 31(2):55-59

Památky drobné sakrální architektury, které jsou důležitou součástí obrazu české krajiny, stojí z hlediska průzkumů spíše na okraji zájmu. Více pozornosti jim bylo v poslední době věnováno v souvislosti s jejich opravami. Při nich se pak s ohledem na stav a míru poškození obvykle řeší otázka obnovy zaniklých nebo neodbornými opravami deformovaných částí.Nálezy zjištěné při odstraňování omítek dokládají stavební proměnu výklenkové kaple a současně umožňují rekonstruovat její původní podobu. Je zřejmé, že i nevelká a na první pohled jednoduchá stavba může překvapit složitějším vývojem. Operativní průzkum a dokumentace by proto neměly být ani ve zdánlivě...

Zprávy

Zateplování exteriérů historických budov - vyjádření památkové garantky

Eva Volfová

Památky středních Čech 2017, 31(2):60-62

Dodatečné zateplování budov, a to zejména exteriérové, je obecně vnímáno jako poměrně kontroverzní problematika. Zvláště k dodatečnému zateplování fasád historických budov kontaktním způsobem se památková péče staví odmítavě, jelikož se projevuje nevhodně tzv. na první pohled, protože dochází ke změnám až zkomolením jejich celkového vzhledu. Lze doporučit, aby se ke každému záměru zateplení historické budovy přistupovalo individuálně a předem byly zváženy všechny klady a zápory. Pokud má budova obvodové zdi tloušťky alespoň 60 cm, zdivo izoluje samo vcelku dostatečně, a postačí tak vyměnit starší netěsná okna - nejlépe opět za dřevěná. Výplně z plastu,...