Památky středních Čech, 2018 (roč. 32), číslo 2

Studie

Valy a příkopy ohrazený areál na předpolí hradu Českého Šternberka. Tábor obléhatelů, anebo předsunutá fortifikace hradu?

Jan Kypta, Filip Laval, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný

Památky středních Čech 2018, 32(2):1-12

Hrad Český Šternberk (okres Benešov, střední Čech) byl ve středověku jednou obléhán. V roce 1467 jej dobylo vojsko kališnického krále Jiřího z Poděbrad v rámci velké ofenzívy proti opěrným bodům vyšší katolické šlechty. Obléhání trvalo přibližně tři měsíce. Útočníci obsadili dvě terénní polohy, obě výrazně převýšené oproti hradu. Jeden tábor se rozkládal proti západnímu boku hradu. Tato poloha je dodnes nazývána "Prak", terénní pozůstatky činnosti obléhatelů tu ale zanikly v důsledku zemědělské činnosti. Obléhatelé rovněž obsadili návrší jižně od hradu, čím přehradili jednu z přístupových cest. V těchto místech se nachází předsunutá bašta hradu, v...

O pozdně středověkých a mladších přestavbách hradu Českého Šternberka. Průzkum západní a severní fasády hradního jádra

Jan Kypta, Jan Veselý

Památky středních Čech 2018, 32(2):13-34

Autoři prezentují nálezové situace (nálezové situace prosíme překládat jako die Befunde) na západní a severní fasádě jádra hradu Českého Šternberka (okres Benešov; střední Čechy). Nejdůležitější poznatky se týkají velké přestavby z přelomu 15. a 16. století. Tehdy vzniklo na západní straně hradního jádra dlouhé obytné křídlo, jemuž předcházela starší budova, v torzu dochovaná. Ze stavební fáze z přelomu 15. a 16. století se dochoval větší počet tesaných architektonických prvků. Podle rozmístění oken lze rámcově rekonstruovat vnitřní dispozici západního křídla v závěru středověku. Kvůli pozdějším přestavbám však nelze blíže postihnout funkce jednotlivých...

Pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice a sochami českých zemských patronů v Bakově nad Jizerou

Petr Gláser, Ludmila Maděrová, Pavel Zahradník

Památky středních Čech 2018, 32(2):35-50

Předkládaný příspěvek volně navazuje na text publikovaný na stránkách tohoto časopisu v loňském roce, který byl věnován problematice péče o památky z pojizerského pískovce na Mladoboleslavsku. Bakovský pilíř zde byl tehdy zmíněn pouze okrajově v celkovém kontextu řešené oblasti. Samostatný text je mu nyní věnován z několika důvodů. Kromě recentně provedeného archivního průzkumu byl v souvislosti s plánovaným restaurováním památky proveden komplexní interdisciplinární průzkum, který probíhal od srpna roku 2017 do konce března roku 2018 a přinesl nové poznatky o aktuálním stavu díla. Svatotrojiční pilíř byl vztyčen na náměstí v Bakově nad Jizerou v blízkosti...

Zámek a park v Kolodějích u Prahy za Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina

Daniel Lyčka

Památky středních Čech 2018, 32(2):51-60

Zřejmě světově nejznámější krajinnou kompozicí knížecí rodiny Liechtensteinů je prostor mezi původně dolnorakouskými Valticemi a moravskou Lednicí a Břeclaví, známý jako Lednicko-valtický areál, zapsaný v roce 1996 na seznam světového dědictví UNESCO. Nejde a nikdy ani nešlo o jediný podobný počin knížat z Liechtensteina, a to nejen na území současné České republiky. U Adamova existoval vedle drobného loveckého zámku i přilehlý krajinářský park a kolem Křtinského potoka byla modelována okolní krajina s jeskyněmi. Dalším parkem na Moravě byly Nové Zámky u Litovle, ukrývající dodnes stavby jako obelisk, tzv. Komín, nebo Chrám přátelství. A obdobný krajinářský...

Materiálie

K datování zvonu Ondřeje Ptáčka v Podvekách

Petr Vácha

Památky středních Čech 2018, 32(2):61-63

Zvon kutnohorského zvonaře Ondřeje Ptáčka v kostele sv. Havla v Podvekách byl datován vesměs do doby kolem roku 1500, většinou 1503. Čtení letopočtu 1503 je ale nesprávné. Na zvonu je ve skutečnosti uveden letopočet mCC, tedy 1400, který je ale neúplný. Na základě srovnání nápisu na zvonu v Podvekách s nápisy a jejich provedením na ostatních zvonech Ondřeje Ptáčka, lze vyvozovat, že zvony s českým nápisem spadají do nejstaršího období činnosti tohoto zvonaře. Zvon je pak asi o tři desítky let starší, než bylo dosud uváděno.

Zprávy

Záchrana zámku v Třebešicích získala cenu NPÚ Patrimonium pro futuro

Dagmar Primusová, Dita Roubíčková

Památky středních Čech 2018, 32(2):64-67

Dne 3. 10. 2018 bylo při slavnostním vyhlášení na zámku v Jindřichově Hradci uděleno manželům Elišce a Igoru Valdovým ocenění NPÚ Patrimonuim pro futuro za záchranu zámku v Třebešicích na Benešovsku. Kvalitně realizovaná obnova zámeckého areálu s hospodářskými budovami, který je nyní také k dispozici veřejnosti, je jednou z nejzdařilejších památkových obnov ve Středočeském kraji.