Památky středních Čech, 2019 (roč. 33), číslo 1

Dům druhorozeného chalupnického syna v Žemličkově Lhotě na Sedlčansku. Jedinečný pohled do skrovné domácnosti z 19. století

Jan Veselý, Jan Kypta, Alena Nachtmannová

Památky středních Čech 2019, 33(1):1-13

Předmětem článku je prezentace komplexního stavebněhistorického průzkumu domu ve vsi Žemličkova Lhota (okres Příbram, střední Čechy), který představuje ukázkový příklad kultury bydlení v relativně nižších vrstev rolnického obyvatelstva. Z rešerše archivních pramenů vyplynulo, že dům byl postaven v roce 1837. Šlo o domkářské obydlí zbudované na návsi a původně (v 19. století) postrádající vlastní zemědělské zázemí, tedy i dvůr s hospodářskými stavbami. Dům se dochoval ve vysoce autentickém stavu, a proto můžeme přesně rekonstruovat jeho původní dispozici. Dům sestává z obytného jádra a aditivně přiřazených prostor chléva a stodoly (stodola přibyla dodatečně)....

Masarykův most v Kolíně

Alžběta Jankulíková

Památky středních Čech 2019, 33(1):14-25

Masarykův most na Labi v Kolíně je typologicky ojedinělým technickým dílem a zároveň důležitou stavbou moderní architektury Středočeského kraje, které již byla věnována pozornost ve výběrových publikacích i výzkumech realizovaných Národním památkovým ústavem. Přesto byl teprve v loňském roce vypracován návrh na jeho prohlášení za kulturní památku. Tento příspěvek je shrnutím poznatků získaných při zpracování návrhu na prohlášení a pokusem o podrobnější pohled na toto pozoruhodné dílo. Věnuje se základní charakteristice a stručnému popisu všech součástí objektu, jeho stavebně historickému vývoji a otázce autorství. V závěru shrnuje jeho hodnoty a nabízí...

Z opravy kostela sv. Alžběty Durynské ve Svatém Poli

Jan Žižka

Památky středních Čech 2019, 33(1):26-28

Středověký kostel Sv. Alžběty byl výrazně stavebně upraven ve dvou barokních etapách. Ze středověké stavby se dochovalo zdivo obdélné lodi a protáhlého polygonálně ukončeného presbytáře s opěráky. Při postupně probíhající obnově došlo k sejmutí omítek v dolní části zdiva. Ve středu jižní fasády lodi se objevila horní část gotického hrotitého portálu, profilovaného širokým okosením. Na severním boku presbytáře byly patrné zbytky odbourané gotické sakristie - zazděný vstup a jizva po východní zdi. Při vyzdění barokního opěráku v jejím místě byly druhotně použity díly hruškových klenebních žeber, pocházejících z klenby presbytáře. Gotické opěráky mají...

Z opravy bývalé kaple sv. Benedikta ve Staré Boleslavi

Jan Žižka

Památky středních Čech 2019, 33(1):29-32

V rámci celkové obnovy areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie financované z IROP , proběhla také obnova bývalé kaple Sv. Benedikta, stojící na někdejším hřbitově za ambity. Jednoduchá přízemní stavba příčně obdélného půdorysu dostala svojí nynější úpravu v 19. století. Během opravy fasád došlo na východní straně k odkrytí dvojice štěrbinových otvorů v segmentově sklenutých nikách. Zbytky obdobných otvorů byly patrné v současných meziokenních pilířích také na západním průčelí. Na exteriéru i v interiéru se dochovaly velké plochy nejstarší hrubě hozené natírané omítky. Na západní straně rámovaly otvory pasparty, se zbytky rudkou malovaného graffiti....

O zbytcích a podobě masných krámů v Čáslavi

Jan Žižka

Památky středních Čech 2019, 33(1):33-35

V bloku při jihovýchodní části náměstí v Čáslavi existovaly masné krámy. Jejich typické trojtraktové uspořádání se dosud rýsuje v úzké příčné uličce. Sejmutí omítky při opravě omítky ohradní zdi parcely č. 86 odkrylo cihelné zdivo s několika zazděnými otvory. V dolní to byly široké segmentově sklenuté otvory a mezi nimi otvory úzké, odpovídající vstupům. V horní části byl patrný segmentově a půlkruhově sklenutý okenní otvor. Dokumentovaná ohradní zeď odpovídá části střední zdi masných krámů s prodejními otvory a vstupy do jednotlivých krámů. Masné krámy měly zřejmě "bazilikální " uspořádání se středním komunikačním traktem, v dané části osvětleným...

Starý hrad, lázně a mešita ve vlašimském parku kolem roku 1780

Jindřich Nusek

Památky středních Čech 2019, 33(1):36-43

Článek přiblížil na základě archivních pramenů původní podobu Starého hradu, lázní a mešity ve vlašimském zámeckém parku. Sledována byla výstavba objektů a vybavení interiérů kolem roku 1780. V případě Starého hradu byly zjištěny dvě nástěnné malby se scénami Alexandra Velikého podle grafik obrazů Ch. Le Bruna. U lázní byla prokázána odlišná struktura od stavu na grafikách F. Hoffmana a V. Bergera kolem roku 1800. Původní lázně zahrnovaly dvojici domků a menší pavilon. V případě mešity se potvrdilo, že současníci znali sdělení arabsko-turecké nápisové desky nad vstupním portálem. Časové souvislosti v pramenech naznačily, že mešita vznikla zřejmě před...

Zahradníci vlašimského parku do 20. let 19. století

Jindřich Nusek

Památky středních Čech 2019, 33(1):44-52

Text připomíná klíčovou roli Karla Josefa Auersperga při formování parku v jeho první (anglo-čínské) fázi v 70. a 80. letech 18. století. Upozorňuje mimo jiné také na přítomnost zatím neurčeného "čínského" a "anglického" zahradníka v tomto období. Výzkum odlišil objekty-fabriques druhé fáze, které vznikly za Viléma I. Auersperga a jsou doloženy grafikami kolem roku 1800. Ze zahradníků bylo připomenuto především působení Adama Schmida, Josefa Fritsche a Antona Hoborského. Text zároveň doložil intenzivní péči Viléma II. Auersperga o park ještě před jeho nástupem v roce 1822 a prvně přiblížil také přehled objektů k roku 1823 na základě nejstaršího dochovaného...

O zajímavé součásti historického stavebního fondu. Vstupní objekty zemních vodojemů, čerpací stanice a podobně

Alfréd Schubert

Památky středních Čech 2019, 33(1):53-63

Smyslem tohoto příspěvku je upozornit na méně známou, zákonem nechráněnou součást naší kulturní krajiny. Je zřejmé, že u všech zde stručně popsaných technických staveb byla jejich vnější podobě věnována značná pozornost. Autoři návrhů fasád se snažili určitým způsobem reagovat na vývoj architektury v daném období. V předposledním uvedeném příkladu jde nejspíš o výjimku potvrzující pravidlo. Není snad třeba pochybovat o tom, že mnohé z drobných starších vodárenských objektů, ať už jsou doposud funkční, nebo již neužívané, patří mezi hodnotné technické památky. Jejich údržba není příliš náročná. Některé ze staveb byly nedávno opraveny, což je jistě záslužné....

Domovní znamení na kladenských věžácích

Lukáš M. Vytlačil

Památky středních Čech 2019, 33(1):64